Feminist foreign policy, politika, kterou by měla přijmout každá země

V roce 2014 přijalo Švédsko první feminist foreign policy na světě. Od té doby několik zemí a politických stran tento příklad následovalo nebo oznámilo svůj záměr feminist foreign policy rozvíjet. Já sama jsem na něj narazila teprve nedávno. Zajímalo mě, o co se vůbec jedná, samotný název ve mně totiž vyvolal řadu otázek.

Co feminist foreign policy (FFP) je?

Feministická zahraniční politika usiluje o to, aby se rovná práva a rovnost staly hlavním tématem všech aspektů zahraniční politiky dané země či organizace. Znamená také ochranu lidských práv a podporu smysluplné účasti především žen a LGBTQ+ osob na rozhodování. FFP je navíc proti tradičnímu zaměření zahraniční politiky na vojenskou sílu, násilí a nadvládu. Jedním z cílů feminist foreign policy je vyvolání procesů sebereflexe týkající se zavedených hierarchických globálních systémů zahraniční politiky.

Proč je feminist foreign policy potřeba?

Ženy tvoří polovinu světové populace, ale stále jen zřídkakdy najdeme pozice, kde by byly rovnoměrně zastoupeny na místech, v nichž se rozhoduje o jejich životech, například v politice či ve správních radách.

Až 1,2 miliardy žen žije v zemích, kde není zaručeno právo na bezpečný potrat. Pečovatelské povinnosti a další neplacená práce zatěžují ženy a znevýhodňují je na trhu práce. V regionech postižených katastrofami a konflikty se ženy často stávají oběťmi sexuálního násilí. Příkladů by mohlo být mnohem více a všechny by byly důvodem, proč se v zahraniční politice zaměřit na rovnost, rovné zacházení a rovné příležitosti k účasti nejen na politice, ale také ve společnosti obecně.

Jak vypadá FFP v praxi?

Každá vláda, která feminist foreign policy zavedla, si vytvořila vlastní strukturu zmíněné politiky, základní myšlenky ale zůstávají v podstatě stejné. Feminist foreign policy usiluje ve své podstatě o transformaci zahraniční politiky k většímu prospěchu žen a dívek kdekoliv na světě, a to skrze ovlivňování diplomacie, bezpečnostní spolupráce, klimatické ochrany i imigrační politiky daných zemí. V praxi tedy FFP vypadá například tak, že vlády:

rozvíjí řízení založené na výsledcích, nikoliv genderu,
posilují zohledňování rovnosti žen a mužů při řízení grantů,
předchází, vyšetřují a reagují na sexuální obtěžování,
balancují genderovou reprezentaci při delegacích a schůzkách,
podporují silnější institucionální kulturu rovnosti žen a mužů a integraci genderových otázek v rámci ministerstev,
podporují rovnou účast žen na civilních misích v zahraničí,
posilují ochranu žen a dětí v konfliktech.

Jaké země už FFP přijaly?

Zemí, které feminist foreign policy přijaly a integrovaly do svých politik, je na světě hned několik. Jedná se o Švédsko (2014), Kanadu (2017), Francii (2019), Mexiko (2020), Španělsko (2021), Lucembursko (2021), Německo (2021) a Chile (2022). Další země mají přijetí feminist foreign policy na programu v blízké budoucnosti, konkrétně se jedná o Nizozemsko a Belgii.

Že se jedná o smysluplný krok, ukazují především data. Podle průzkumů je šance, že mírová dohoda vydrží déle než dva roky, o 20 % vyšší, pokud se mírových jednání účastní ženy, a šance, že mír bude platit i po patnácti letech, je až o 35 % vyšší. Zdá se, že feminist foreing policy je politikou budoucnosti, ve které je kladen důraz na předcházení diskriminaci žen a na poskytování oběma genderům stejnou startovní čáru.

Zdroje: Government.nl, Centre For Feminist Foreign Policy, UN Women, International Center for Research on Women, Foreign Policy