Evropské životní prostředí je v kritickém stavu, ukazuje nová zpráva EEA

Evropa se otepluje rychleji než zbytek světa

Podle nejnovější zprávy Evropské agentury pro životní prostředí se Evropa otepluje dvakrát rychleji než světový průměr. To se už dnes projevuje častějšími povodněmi, suchy, vlnami veder nebo rozsáhlými požáry. Jen v posledních desetiletích si extrémní počasí vyžádalo více než dvě stě tisíc lidských životů a způsobilo ekonomické ztráty v řádu stovek miliard eur.

Klimatické cíle se daří plnit jen částečně

Evropská unie si stanovila 22 hlavních cílů pro rok 2030. Zpráva ale ukazuje, že většina z nich je v ohrožení a jen dva jsou na dobré cestě k naplnění. To znamená, že ambice Zelené dohody se v praxi prosazují pomaleji, než by bylo potřeba.

Příroda ztrácí schopnost chránit nás

Evropské ekosystémy přestávají fungovat jako přirozená ochrana před změnami klimatu. Lesy a půda, které dříve dokázaly vázat velké množství uhlíku, ztratily během deseti let téměř třetinu své schopnosti. Více než čtyři pětiny chráněných stanovišť jsou ve špatném stavu a většina půdy v Evropě je poškozená. A i když se plocha chráněných území zvětšuje, jejich skutečná kvalita ochrany často nestačí.

Doprava a zemědělství brzdí pokrok

Evropská energetika a průmysl dokázaly snížit své emise a podíl obnovitelných zdrojů postupně roste. Zcela jiná situace je ale v dopravě a zemědělství. Emise v těchto sektorech se za posledních dvacet let téměř nepohnuly a zemědělství zůstává hlavním zdrojem znečištění vody i úbytku hmyzu, který je pro ekosystémy klíčový.

Evropě začíná docházet voda

Voda, kterou považujeme za samozřejmost, se stává stále vzácnějším zdrojem. Třetina evropského území a obyvatel už dnes žije v podmínkách vodního stresu, tedy tam, kde není vody dost. Kvalita řek a jezer je navíc nízká, dobrý stav má jen asi každá třetí. Přestože většina Evropanů má pitnou vodu k dispozici, zhruba jeden z pětadvaceti k ní přístup stále nemá.

Adaptace na extrémy je nedostatečná

Všechny členské státy mají vlastní strategie, jak se přizpůsobit klimatickým změnám, jejich realizace je ale pomalá. Povodně ohrožují miliony lidí i klíčovou infrastrukturu a extrémní vlny veder si vyžádaly jen v roce 2022 více než sedmdesát tisíc obětí. Zpráva varuje, že Evropa se na tuto realitu zatím nedokázala připravit.

Evropa v recyklaci zaostává 

Evropa recykluje víc než dřív, ale změny jsou stále pomalé. Podíl materiálů, které zůstávají v oběhu, vzrostl jen nepatrně a cíl tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit je dnes prakticky nereálný.

Extrémní počasí přináší miliardové ztráty

Letošní léto stálo Evropu nejméně 43 miliard eur v krátkodobých škodách způsobených suchy, vlnami veder a povodněmi. Odhady navíc ukazují, že už do roku 2029 by se roční náklady mohli vyšplhat až na 126 miliard eur, pokud se budou extrémy opakovat častěji.

Politická rozhodnutí budou klíčová

Podle EEA bude o budoucnosti evropského životního prostředí rozhodovat i politická reprezentace. V některých státech posilují krajně pravicové i jiné strany, které otevřeně usilují o oslabení klimatických a environmentálních politik. To by mohlo zpomalit už tak křehký pokrok. Agentura proto zdůrazňuje, že bez zdravé přírody nebude Evropa schopná udržet prosperitu, bezpečnost ani kvalitu života.

Zdroje: eea.europa.eu, heguardian.com, theguardian.com,