Evel vs. Erasmus: Malování, mistrovství světa ve fotbale a aktivní pohoda

I přestože jsem si myslela, že nemoc byla úspěšně překonána, strávila jsem poslední týden na aspirinu. To ale není nic, kvůli čemu by se mělo smutnit, a tak jsem klasicky každý večer vyrazila mezi lidi. Už se mi tady totiž vytříbila velmi pěkná skupinka přátel, především Němců a Italů, a společně testujeme místní pivo, každý večer na jiném místě. Říkám tomu aktivní pohoda.

Úterý a středa se nesly klasicky ve znamení jam sessions, akorát s tím rozdílem, že v úterý jsme při poslouchání talentovaných hudebníků i malovali. Obrázky z toho vznikly krásný a my jsme si je mohli vzít domů, z čehož jsme měli všichni radost. Přes týden jsem pak dodělávala eseje a testy do školy, velmi zábavné. Na víkend už jsem ale zamířila do Porta, přijel totiž na pár piv kolega Yan Hoechka, a tak jsme pro změnu testovali pivní kulturu tam. Narazili jsme navíc na fajnovýho číšníka, který pojede s manželkou v lednu do Prahy a nutně potřeboval tipy na pěkná místa, na kterých by mohli hulit trávu. Jmenoval se Pedro a prý se v Praze sejdeme.

Jak všichni postřehli, v Kataru začalo mistrovství světa ve fotbale. Ač kontroverzní, v Portugalsku je prožíváno náležitě a národní fotbalové cítění tady s sebou strhává i Erasmáky. Největší randál je samozřejmě, když hraje portugalský nároďák – hospody i kavárny jsou naplněné k prasknutí a vyklízí se obchoďáky, aby do chodeb mohla být nainstalována velká plátna pro davové sledování fotbalu. Zážitek je to fakt pořádnej a autentickej, tolik emocí v sobě dokážou vzbudit snad jen jižanský národy.

O víkendu mě čeká výlet s partičkou do Porta. Ubytko máme na dva dny a cíl je všem jasnej. Zahrnovat bude pivo, víno, dobrý jídlo, skvělou hudbu a krásná místa. Máme už takovej náš vibe, hodně pohodovej vibe, a na ten nedáme dopustit. Těším se moc, i když je mi jasný, že další týden strávím znovu na aspirinu. Nedá se ale nic dělat, žijeme život o život.