Když se řekne Erasmus, většina lidí si představí semestr na vysoké škole v zahraničí. Evropská unie ale byla kreativní a vymyslela mnohem více typů projektů pod názvem Erasmus. Na výměny mládeže a tréninkové kurzy může do zahraničí vycestovat naprosto každý, komu je od třinácti do třiceti let. Dokonce ani nemusíš být student.
Většina výměn mládeže i tréninkových kurzů trvá okolo týdne. Všechny jsou ale zaměřené na jiné téma a odehrávají se v různých zemích v EU a okolí. Můžeš tak skončit na Kanárech a učit se o ekologii nebo letět do Estonska a dozvědět se něco o digitalizaci. Nejlepší na tom všem je, že Evropská unie ti zaplatí ubytování, letenky i jídlo, takže na tobě je jen kapesné.
Jediný rozdíl mezi výměnou mládeže a tréninkovým kurzem je ten, že na výměnách bývá mnohem více volného času a téma, které se zde řeší, se probírá jen povrchově. Oproti tomu tréninkových kurzů se účastní zejména lidé s velkým zájmem o dané téma a na projektu se mu věnují velmi podrobně.
Projektů se účastní od dvaceti do padesáti lidí z celé Evropy. Za každou z partnerských zemí tak do zahraničí vyrazí nejméně dva lidé, v průměru to ale bývá okolo šesti. Pokud tvoje angličtina není perfektní, ničeho se nemusíš bát, při ruce budeš mít vždy parťáky z Česka. Na Erasmu se také velmi rychle rozmluvíš a získáš nové přátele ze své země i ze zahraničí.
Každý projekt je individuální, ale běžně je od devíti snídaně a první část programu začíná v deset ráno. S malými přestávkami se pak jede až do oběda. Po obědě jsou vždy tři hodiny volna a lidé se vydávají prozkoumávat místo, kde se Erasmus odehrává. Okolo čtvrté pak přichází kratší odpolední program, který končí v šest, a poté se servíruje večeře. Pak mají všichni volno, takže se vydávají na procházky, k moři, do barů a klubů nebo třeba popíjí místní pivka a ochutnávají gastronomii v blízkosti centra města.
První den bývají všichni unavení z cesty, takže se jen v rychlosti seznámí, dají si večeři a jdou odpočívat. Druhý den už je ale plný seznamovacích her, které vymýšlí facilitátor. Všechny se snaží vést neformálními způsoby tak, aby to bylo pro všechny zábavné a nikdo se nebál vystoupit ze své komfortní zóny. Další dny už se diskutuje o tématu projektu, dělají se různé prezentace, diskuze, workshopy a další kreativní aktivity.
Součástí každé výměny i kurzu je také den volna, kdy se účastníci vydávají na výlet do turistického místa v oblasti projektu. Zapomenout nejde ani na intercultural nights, během kterých každá země vtipným způsobem prezentuje svoji zemi a ostatním dává ochutnávat místní jídlo a alkohol.
V Česku je do Erasmu zapojeno mnoho neziskových organizací a každá vysílá své účastníky na jiné projekty. Všechny organizace však své aktuální projekty sdílí ve facebookové skupině Youth projects CZECH REPUBLIC. Několik jich je také na Instagramu, který se jmenuje Erasmus+ projects.
I když se ve světě Erasmáků říká, že by si každý měl vybrat projekt podle tématu, které ho zajímá, a nikoliv podle destinace, opak je pravdou. Vyjet na Kanáry, do karibských území EU nebo na Madeiru je u lidí vždy žádanější než Polsko nebo Estonsko, od toho se odvíjí i počet přihlášek.
Každá organizace to má s přihláškami jinak. Některá vyžaduje CV a motivační dopisy, jiná zase bere podle toho, kdo dřív přijde. Jelikož ale o projektech moc lidí neví, určitě se nemusíš bát, že by ses na žádný nedostal/a. Navíc jich jsou ročně desítky až stovky a organizace musí obsadit plný počet účastníků.
Kam se vydáš ty? Dej nám vědět v diskuzi!