Byť se může zdát, že planeta je z ekologického hlediska ve stavu, který můžeme jen těžko zachránit, je tu přece jen pár věcí, které nám přinášejí světlejší výhled do budoucna.
V dnešní době je velmi běžné pociťovat negativitu ze stavu životního prostředí. Planetou otřásla spousta klimatických změn, více než milion druhů živočichů a rostlin je ohroženo vyhynutím a hladina oxidu uhličitého v atmosféře roste. Do toho svět stále bojuje s pandemií, jejíž konec je v nedohlednu.
Existují ale i důvody k trošce optimismu.
V listopadu se v Glasgow konala konference OSN o změně klimatu COP26, kde se u jednání po čtyřech letech opět objevily Spojené státy – druhý největší producent fosilních paliv na světě.
Země souhlasily s postupným snižováním spotřeby uhlí a více než sto zemí souhlasilo, že do roku 2030 sníží emise metanu o 30 %.
Mimo to zrušila Bidenova administrativa ropovod Keystone XL a pozastavila pronájem ropných vrtů v Arctic National Wildlife Refuge. Také oznámila svůj záměr ohledně příštího desetiletí: snížit náklady na solární energii o 60 %. Prezident Joe Biden navíc v srpnu nařídil, že do roku 2030 musí být polovina všech nových vozidel prodaných v USA elektrická.
Dalším velkým bodem konference v Glasgow byl závazek o ukončení odlesňování do roku 2030.
V říjnu 2021 prezident Demokratické republiky Kongo, Felix Tshisekedi, vyzval k pozastavení všech „sporných smluv“. Ministryně životního prostředí Konga Eve Bazaibaová uvedla: „Nechceme další smlouvy s partnery, kteří přišli surově kácet naše lesy, tyto typy smluv ukončíme.“
Dalším příkladem je Ekvádor, kde nejvyšší soud rozhodl, že těžba (především mědi a zlata), stejně jako budování vodních ploch v lesích, musí být zrušena.
Čína v červenci oznámila, že pandu velkou už nepovažuje za ohroženou, ale za zranitelnou. Ve volné přírodě je přes 1800 pand, což je oproti 1100 jedincům z roku 2000, zlepšení. Čína dále vytvoří národní parky za účelem ochrany původních druhů, jako je sibiřský levhart nebo čínský tygr.
Podle Mezinárodní unie pro ochranu přírody také několik druhů tučňáků už nesměřuje k vyhynutí. Nyní nejsou považováni za kriticky ohrožené, což je výsledek úsilí o omezení komerčního rybolovu.
Další jsou například tasmánští čerti, kterých se v rezervaci v Austrálii narodilo sedm. Stalo se tak tři tisíce let poté, co tento druh vyhynul všude kromě Tasmánského ostrova.
V listopadu vytvořila Panama, Kolumbie, Ekvádor a Kostarika mořskou chráněnou oblast.
Země v Tichomoří souhlasily, že se připojí k mořským rezervacím a vytvoří tím jeden obrovský koridor, kde mohou zvířata jako například mořské želvy, velryby nebo žraloci bezpečně migrovat.
Za 14,5 % celosvětových emisí skleníkových plynů je zodpovědné průmyslové živočišné zemědělství. Proto stále více lidí mění svůj jídelníček a přecházejí více na rostlinné produkty.
Dopad na spotřebitelské návyky má také pandemie covid-19. Podle časopisu EcoWatch jeden z pěti lidí ve Spojeném království teď konzumuje méně masa než před pandemií. Podobné procento lidí uvedlo, že i po konci pandemie zůstane plně vegetariány nebo vegany.
Také v roce 2021 stále rostl zájem o alternativy nejen masa, ale také mléčných výrobků. K této změně se připojují i řetězce rychlého občerstvení a nabízejí stále více alternativ.