Dvojí metr. Něco, s čím se alespoň jedenkrát v životě setkal nejspíše každý. Kde se předsudky a diskriminace vzaly a jak na ně vyzrát?
Double standards neboli dvojí metr je kodex nebo politika, která zvýhodňuje jednu skupinu lidí nebo osobu na úkor jiné skupiny nebo osoby. Dvojí metr je nespravedlivý. Například žena, která se stará o své děti, prostě dělá to, co se od ní očekává, ale muž, který se stará o své děti, je v očích společnosti výjimečný a angažovaný otec.
Dvojí metr se objevuje ve všech odvětvích společnosti. Je v nás většinou silně zakodován, protože nám je vštěpován už od útlého věku. Přiřazuje jisté role a emoce určitým pohlavím a dává jim nálepky. Dá se říct, že je to určitá forma diskriminace.
Dvojím standardům čelí i umělci v kreativním průmyslu, častokrát ženy. Na zpěvačky a herečky je pohlíženo z jiného úhlu než na jejich mužské protějšky. O tomhle problému se již několikrát vyjádřila i Taylor Swift. Napsala o tom i písničku The Man, která popisuje, jaký by pro ni byl svět showbusinessu, kdyby byla muž. Doporučuji si text přeložit a zamyslet se nad ním.
1. Zeptej se PROČ
K řešení problému můžeš použít různé techniky. Například požádat osobu, která uplatňuje dvojí standardy, aby vysvětlila důvody svého chování, nebo se jí zeptat, jak by se cítila, kdyby někdo jiný uplatňoval podobné dvojí standardy vůči ní. Prostě se narovinu zeptat, co se skrývá za jejím chováním.
2. Vysvětli to
Pokud se v takovéhle situaci ocitneš nebo ji zpozoruješ, měl/a bys na ni upozornit. Vysvětlit s klidem, že touhle cestou to nikam nevede a proč je takové chování špatné.
3. Navrhni změnu
Ukaž, že se dají věci podat i jinak. Dej příklady, navrhni změnu přístupu či chování. Řekni, s čím bys byl/a spokojen/á na tvém místě a jak se člověk může zlepšit.
4. Zaměř se i na sebe
Možná si to ani neuvědomuješ, ale podvědomě můžeš mít předsudky vůči pohlaví i ty a nechtěně je aplikuješ. Vnímej i své chování a přemýšlej nad tím, co tě naučila společnost.
Dvojí standardy mohou vést i dál, a to až k sexismu. Spousta lidí si ani neuvědomuje, že tento problém je v naší společnosti zakořeněný hlouběji, než bychom si mohli myslet. A děje se to dost často – i v kruzích, kde bychom to už dávno ani nečekali.