Ve středoafrickém Gabonu skupina vojáků převzala moc. Vysoce postavení důstojníci vystoupili v televizi a oznámili, že anulují sobotní volby, uzavírají hranice a rozpouští instituce. Akcí tak navazují na sedm dalších převratů, které v západní a střední Africe proběhly během posledních tří let.
Vysoce postavení důstojníci vystoupili ve středu ráno v televizi, aby prohlásili, že převzali moc. Učinili tak poté, co byl za vítěze prezidentských voleb už potřetí vyhlášen Ali Bongo, který stát vedl od roku 2009, kdy nahradil svého otce. Do čela státu junta jmenovala generála Brice Oligui Nguema.
Prezident Ali Bongo je nyní v domácím vězení, podle vedení junty je se svou rodinou a lékaři, jeden z jeho synů, Noureddin Bongo, byl zatčen kvůli podezření z vlastizrady. Prezident Bongo sám však skrze video prohlásil, že „jeho syn je někde, manželka na jiném místě a on je v rezidentci a neví, co se děje.“ Zároveň přes kameru žádal o mezinárodní pomoc.
Hlavní město Gabonu Liberville bylo po převratu zaplněno stovkami lidí, kteří šli pád Bongovy vlády oslavovat, společně s vojáky si zazpívali státní hymnu.
Během toho, co místní slavili, se k převratu negativně vyjádřila mezinárodní společenství i samotné státy, jako je Africká unie, Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), OSN, Spojené státy, Čína, Rusko, Británie, Kanada, Francie a Nigérie.
Na vojenský puč v zemi reagovala i francouzská těžební společnost Eramet. Ta v Gabonu provozuje největší manganový důl na světě a železniční dopravní společnost. Veškerou činnost po převratu pozastavila.
Ali Bongo v zemi vládl od roku 2009, kdy převzal moc po smrti svého otce Omara, který v zemi vládl od roku 1967. Rodina Bongových podle oponentů nesdílela bohatství země s více než dvěma miliony obyvatel, kteří žijí v chudobě. Bongo čelil pokusům o převrat už v roce 2019, kdy nechal pučisty uvěznit.
Zdroj: Reuters, The Telegraph, Financial Times, ABC