Odbory po celé Evropě vyzývají vlády, aby zavedly čtyřdenní pracovní týden. Které země tuto myšlenku přijaly a jak se jim zatím daří?
V souvislosti s pandemií covidu-19 se znovu rozproudila diskuze o čtyřdenním pracovním týdnu, zaměstnanci i zaměstnavatelé totiž přehodnotili význam flexibility a výhod na pracovišti. Myšlenka je zcela jednoduchá: Zaměstnanci by pracovali čtyři dny v týdnu, přičemž by dostávali stejnou mzdu a pobírali stejné benefity, ale zato se stejnou pracovní zátěží. Podniky, které by zkrátily pracovní týden, by tedy fungovaly s menším počtem schůzek a s více samostatnou prací.
Zastánci čtyřdenního pracovního týdne, který je oslavován jako budoucnost produktivity zaměstnanců a balancu mezi pracovním a soukromým životem, tvrdí, že po jeho zavedení se zvýší nejen spokojenost zaměstnanců, ale také jejich produktivita. Jaké země tedy čtyřdenní pracovní týden zavedly, jaké ho teprve zkouší a jak se jim zatím daří?
V únoru získali belgičtí zaměstnanci právo odpracovat celý pracovní týden ve čtyřech dnech místo obvyklých pěti, a to bez ztráty mzdy. Zaměstnanci se nyní budou moct rozhodnout, zda budou pracovat čtyři nebo pět dní v týdnu, což však neznamená, že budou pracovat méně, pouze se jejich pracovní doba zkrátí na méně dní.
Belgický premiér Alexander de Croo doufá, že dohoda pomůže učinit belgický trh práce, který je známý svou rigiditou, více flexibilní a usnadní lidem skloubit rodinný život s kariérou.
Společnosti ve Spojeném království, které provedly šestiměsíční zkušební provoz čtyřdenního pracovního týdne, nyní plánují zavést kratší pracovní týden natrvalo poté, co tento experiment označily za „mimořádně úspěšný“.
Podle průzkumu, kterého se zúčastnilo 41 ze 70 organizací zkoušejících kratší pracovní týden, velká většina společností uvedla, že „velmi pravděpodobně“ nebo „pravděpodobně“ zváží zachování politiky čtyřdenního pracovního týdne i po skončení zkušebního provozu.
Mezi lety 2015 a 2019 se na Islandu uskutečnil největší pilotní projekt na světě, který zavedl 35 až 36hodinový pracovní týden, zkrácený z tradičních 40 hodin, aniž by bylo požadováno odpovídající snížení mezd. Testovací fáze se zúčastnilo přibližně 2 500 osob. Výzkumníci následně označili pilotní projekt za úspěšný a islandské odbory si vyjednaly zkrácení pracovní doby.
Studie tak vedla k významné změně pracovního života na Islandu, kde má nyní téměř 90 procent pracujících zkrácenou pracovní dobu nebo jiné úpravy. Výzkumníci navíc zjistili, že se snížil stres a vyhoření pracovníků a došlo ke zlepšení rovnováhy mezi životem a prací.
Japonská vláda v roce 2021 oznámila plán na dosažení lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem v celé zemi. Zaměstnanci pracující přesčas tam totiž mohou kvůli nadměrné pracovní zátěži často onemocnět nebo spáchat sebevraždu.
V roce 2019 proto s tímto pracovním modelem experimentoval technologický gigant Microsoft, který zaměstnancům po dobu jednoho měsíce nabízel třídenní víkendy, což zvýšilo produktivitu o 40 % a vedlo k efektivnější práci.
Také Španělsko následuje Japonsko. Malá levicová strana Más País letos oznámila, že vláda vyhověla její žádosti o spuštění pilotního programu čtyřdenního pracovního týdne pro podniky, které o tuto myšlenku projeví zájem. Přibližně 6 000 zaměstnanců 200 malých a středních podniků si tak bude moct prodloužit víkend o jeden den s plnou mzdou. Zkušební fáze má trvat nejméně jeden rok, ale zatím není jasné, kdy začne.
Obecně se zdá, že čtyřdenní pracovní týden se pomalu, ale jistě prosazuje po celém světě. Zda ale vlády tuto myšlenku definitivně přijmou, se teprve ukáže.
Zdroj: Forbes, Euronews, The New York Times