Přihlášení se k heyfomo
Co teď bude s EU?
Předvolební průzkumy ve většině evropských zemích ukazovaly na vzestup krajní pravice a konzervativních sil. Hodně se vyhrožovalo zrušením Green Dealu, zpřísněním migrační politiky a zrušením konce spalovacích motorů. Jak to nakonec dopadlo?
Prudké změny nás čekat nebudou. Krajní pravice sice výrazně posílila, ale jasným vítězem voleb je středová Evropská lidová strana (EPP). Navíc je docela možné, že Evropský parlament znovu povede současná šéfka Ursula von der Leyen. Parlament se ale posune směrem napravo a bude konzervativnější. Svědčí o tom i porážka liberální Renew Europe (-23 křesel) a Zelených (-19 křesel).
Krajní pravice grows stronger
Pokud by se všechny krajně pravicové strany EU spojily do jedné skupiny, byly by druhé nejsilnější po EPP. To je ale kvůli roztříštěnosti a vzájemným sporům nepravděpodobné. Vítězná skupina má navíc spolu s liberály a socialisty nadále většinu – krajní pravice získala čtvrtinu hlasů
Nic to ale nemění na tom, že krajní pravice výrazně sílí. Ve Francii získalo krajně pravicové Národní sdružení shromáždění téměř třetinu hlasů a porazilo stranu prezidenta Macrona, který kvůli tomu vyvolal předčasné volby (aby upevnil svou pozici nebo potvrdil, že ztratil podporu lidu). V Itálii získala krajní pravice čtvrtinu hlasů a dobrý výsledek si připsala skoro v každé zemi EU.
Green Deal RIP? Nejspíš ne
Boj s klimatickou změnou byl v posledních letech jedním z klíčových témat Bruselu. Synonymem pro něj se stal Green Deal. Teď se voliči a voličky proti stranám, které tato témata přinášely, vymezili. Nejvíce utrpěli zástupci z Francie a Německa.
Do dalšího období ale drží většinu centristé a skupiny složené ze stran tradičnějšího stylu, které Green Deal s největší pravděpodobností ze stolu neshodí. Je ale možné, že tlak pravicových a konzervativních sil povede k některým dílčím úpravám.
Něco se děje
Přestože se návratu ke spalovacím motorům nebo zrušení Green Dealu v tomto volebním období nejspíše nedočkáme, volby ukázaly na trendy v jednotlivých státech, které můžou mít velký dopad do budoucna.
Nejvýraznější je už zmíněný úspěch Marine Le Pen ve Francii. Ta může uspět už v předčasných volbách vypsaných na konci června a úspěch může oslavit i v prezidentských volbách v roce 2027. V Německu posílila krajně pravicová AfD a v obou zemích výrazně oslabili Zelení.
Nárůst krajní pravice je zřejmý a témata migrace a klimatu, k nimž nabízí „jednoduchá řešení“, budou zřejmě rozhodovat i další volby.
Whats next?!
Jedním z prvních úkolů europoslanců a europoslankyň bude schválit kandidáta nebo kandidátku na posty předsedy*předsedkyně Evropské komise. O něj se bude znovu ucházet Ursula von der Leyen. Žádné z uskupení v parlamentu nemá většinu, a tak se hledá shoda mezi jednotlivými frakcemi.
Začne také vyjednávání o příslušnosti k jednotlivým frakcím. Do parlamentu se dostalo několik desítek lidí, kteří zatím nejsou členy žádné z nich.
