Celostátní protesty, hořící budovy, střelba do demonstrantů i "spojenec" Putin. Co se v posledních dnech děje v Kazachstánu?
Jedna z republik bývalého Sovětského svazu leží mezi Ruskem a Čínou, na jihu pak sousedí také s Uzbekistánem, Turkmenistánem a Kyrgyzstánem. Jedná se o poměrně velikou zemi, která disponuje zásobami ropy a plynu. A právě plynem současné povstání začalo.
V Kazachstánu došlo k náhlému zdražení ropního plynu, který je jinak poměrně levný, což byl hlavní důvod pro začátek protestů. Ty se během chvilky přenesly do celé země, a dostaly tak celostátní rozměr. K nespokojenosti s cenou plynu se přidal odpor ke zkorumpované vládě a režimu jako takovému a z menšího potestu se ze dne na den stal výbuch nakumulované frustrace kazašského obyvatelstva.
Současný prezident Kazachstánu Tokajev na probíhající povstání reagoval odvoláním vlády a ve větších městech vyhlásil výjimečný stav, během něhož se například nesmí konat žádné demonstrace. V některých oblastech byl navíc vypnut internet a telefonní signál a došlo k uzavření hranic všem cizincům.
Prezident označil všechny účastníky povstání za zločince a následně vojákům dovolil střílet bez varování, což má už teď za následek desítky mrtvých a zraněných. Dá se očekávat, že v příštích několika dnech tyto počty stoupnou – i z toho důvodu, že do země dorazil ruský "spojenec".
Protože se někteří policisté přidávali k samotným protestujícím a nezasahovali proti povstání dostatečně tvrdě, na pomoc bylo v rámci Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti povoláno Rusko. Jelikož se ale, především v ruském případě, historie často opakuje, stačí si vzpomenout na ruskou "pomoc" v Maďarsku v roce 1956, v Československu roku 1968 nebo na Ukrajině v roce 2014.
Putinovo Rusko do země přichází jako spojenec režimu, aby pomohlo povstání potlačit, kvůli čemuž vyzývá kazašská opozice Západ k reakci – bojí se totiž, že si Putin v Kazachstánu prosadí svůj program a promění ho v další Bělorusko. Zdá se ale, že s tímhle už prezident Tokajev počítá. Údajně se totiž spojil telefonicky nejen s ruským prezidentem Putinem, ale také s Alexandrem Lukašenkem, běloruským diktátorem, který se do čela země dostal po prohraných a zfalšovaných volbách a u moci se drží díky násilí a pomoci ze strany Ruska.
Pokud prezident Tokajev přijme dlouhodobou ruskou pomoc, stane se Kazachstán dalším lokajem Kremlu. Tokajev po téměř třiceti letech vystřídal ve funkci v roce 2019 bývalého prezidenta Nazarbajeva, který má v zemi stále nezanedbatelný vliv. I proti jeho intrikám se teď povstalci bouří, a on proto údajně opustil zemi a přesunul se na zatím neznámou lokaci. Tokajev si tak stále snaží vybudovat své jméno a přizvání ruských vojáků na pomoc s povstáním by mohlo být jedním ze způsobů, jak si Putinovu přízeň konečně vydobýt.