Co se děje na AVU? Petice žádá změny ve vedení, studentstvo údajný úpadek školy odmítá

V posledních pár dnech se na sociálních sítích i v akademických kruzích rozvířila diskuze o stavu Akademie výtvarných umění, Národní galerie a ceny Jindřicha Chalupeckého. Na jedné straně debaty stojí zástup renomovaných umělců a umělkyň, na straně druhé výtvarná akademické obec spolu se studentstvem. Označení debata je přitom velmi mírné. Co se ve výtvarné sféře děje?

Petice umělectva, které požaduje změny

Prvotním impulsem se stala petice, která byla zveřejněna 12. června, a kterou podepsalo přes 90 českých umělců a umělkyň – včetně například Theodora Pištěka, Michala Rittsteina, Ani Geislerové, Davida Černého, Jana Svěráka, Barbory Šlapetové nebo Jana Hřebejka.

Dotyční v ní žádají Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo kultury a Národní akreditační úřad pro vysoké školství o analýzu a restrukturalizaci uměleckých institucí AVU a NG, odstoupení současné rektorky AVU z funkce a o návrat k původnímu smyslu ceny Jindřicha Chalupeckého anebo k jejímu úplnému zrušení.

Aktivistické tendence studentstvo odmítá

Podle umělectva a jeho petice neplní současná Akademie výtvarných umění své vzdělávací poslání a místo toho se zaměřuje na krátkodeché ideologie a aktivistické tendence. Studentstvo to ale odmítá. „Nemyslím si, že by škola neměla sledovat trendy. Rozmanitost je i v tom, že zde máme jak ateliér Kači Olivové, který se zabývá primárně performancí, tak ateliér figurální sochy či kresby. Škola sleduje jak aktivistické tendence, tak tradičnější proudy, učíme se o současných trendech i starých mistrech,“ říká pro HeyFomo Heřman Hůrka, student AVU a člen studentské komory akademického senátu.

Podobný názor mají i studentky Kamila Barbora Benáková a Anna Polláková, které zastávají pluralitu mezi jednotlivými ateliéry. „Podporujeme konceptuální i více řemeslné přístupy, které se mohou prolínat a vzájemně doplňovat. Ve svém okolí máme spolužáky, kteří chtějí média sochy a malby studovat do hloubky, chybí jim však zpětná vazba zaměřená více na řemeslnou, technickou a technologickou složku,“ vysvětlují.

Petice požaduje rezignaci rektorky Márie Topolčanské

Autorstvo petice v dopisu píše, že trvá na odstoupení současné rektorky AVU z funkce z důvodu neschopnosti, a vypsání nového konkurzu z řad respektovaných a nezávislých zkušených osobností. Podle signatářů a signatářek uskutečňuje Topolčanská jeden destruktivní krok za druhým a její profesní životopis je nedohledatelný.

Proti tomu se vymezila Studentská komora akademického senátu AVU, která rektorku Topolčanskou podpořila. „Petice je ve vztahu k naší škole velmi neinformovaná. Zastáváme rozmanitost a progresivnost přístupu k umění, které AVU naplňuje v souladu s požadavky současných studujících,“ píše se ve vyjádření.

Se zněním petice a jejím obsahem nesouhlasí ani Benáková s Pollákovou. „Shodneme se na tom, že je napsaná emočně zabarveným, demagogickým a manipulativním tónem. Není objektivní a konstruktivně kritická,“ míní studentky.

Požadavek na vypsání nového konkurzu odmítá z principiálních důvodů i Hůrka. „Je to samo o sobě nesmyslný požadavek, jelikož na rektora se nedá vypsat konkurz. Tuhle volbu vykonává Akademický senát a rektorem se může stát kdokoliv, pokud ho nominuje člen akademické obce,“ říká.

Trnem v oku je i pedagožka Kateřina Olivová

Signatáři*ky petice také kritizují nedávnou performanci umělkyně a pedagožky Kateřiny Olivové, která nahá rozhazovala hlínu před budovou AVU. To považují za příklad nevhodného uměleckého vyjádření, které podle nich připomíná spíše projev psychicky narušené osobnosti před zraky vyděšených dětí a veřejnosti. Podle studentstva byla ale Olivová jen přizvána do performance studentkou ateliéru Nová média 2, která představovala svou klauzurní práci.

„Moc nechápu potřebu útočit na Kaču Olivovou, přirovnávat její performanci k projevům psychicky chorých lidí. Uráží mě to a přijde mi, že to nechrání studenty, kteří u ní studujou. Nejsem fanoušek jejích performancí, není to můj šálek kávy, ale jsem daleko od toho říkat, že to je projev psychicky chorého člověka. Přijde mi to naprosto absurdní,“ komentuje část petice Hůrka.

AVU má mít uvolněný vztah k drogám, studentstvo mluví o zneužití tragédie

„Ve škole je stále uvolněnější vztah k drogám. Loni tak došlo k tragické smrti dvou studentů na zahraničním výletu ateliéru. Místo, aby studenti byli vedeni ke studiu, negativně se zasahuje do jejich „duší a ideálů“ v důležitém období formování osobnosti,“ píše se v petici.

Vůči této části dopisu se studenti a studentky zvlášť ohradili. Podle nich se totiž jedná o zneužití tragické smrti jejich spolužáka a jeho přítelkyně, která zasáhla celou obec. „Tahle událost se stala, když dotyčná osoba, student AVU, se svou partnerkou, nestudentkou AVU, jeli sami na soukromý výlet do Berlína,“ vysvětluje Hůrka. Studentská komora proto žádá od autorky petice Barbory Šlapetové písemnou omluvu na adresu akademie a pozůstalých.

Generační spor a otázka hodnot

Otázkou je, do jaké míry se jedná o generační spor. Na jedné straně stojí uznávaní umělci a umělkyně, na straně druhé studující, kteří školu v současnosti pravidelně navštěvují – narozdíl od první skupiny. „Nechceme podporovat globálně probíhající generační války, ovšem v situaci, kdy osobnosti české výtvarné scény aktivně ničí odkaz, který sami budovali, musíme se ohradit a postavit za naše hodnoty a také za ty, kteří nám je pomáhají kultivovat,“ píše ve vyjádření Studentská komora akademického senátu AVU.

S tím se ztotožňuje i Hůrka, podle kterého by měla diskuze probíhat odborně a na základě pevných argumentů. „Přijde mi v pořádku vést odbornou diskuzi o směřování školy, ale text petice je od tohoto hodně daleko. Myslím si, že AVU funguje dobře, určitě tam jsou problémy, co se týče třeba komunikace mezi vedením a akademickou obcí, které si zaslouží kritiku a věcnou diskuzi ohledně výkonu povinností a pravomocí vedení. Ale nemyslím si, že taková kritika má probíhat takovým tónem a s takovými argumenty, které jsou v petici vytahovány,“ míní.

Odbornou a otevřenou diskuzi požadují i Benáková s Pollákovou. Těm na akademii chybí sounáležitost. „Byly bychom rády za obecně větší vzájemný respekt, za větší možnost otevřené diskuze, která by zabránila případným střetům. Je podle nás důležité řešit případné potíže s chladnou hlavou, tak abychom nevytvářeli tlak vůči svému okolí, všichni bychom měli být schopni sebekritiky, včetně vedení,“ uzavírají.

Kritika Národní galerie a ceny Jindřicha Chalupeckého

Součástí petice je kromě kritiky poměrů na AVU také kritika vedení Národní galerie i udílení ceny Jindřicha Chalupeckého.

Národní galerii a její ředitelku umělectvo kritizuje za projekt na benátském bienále, který podle něj strhává instituci do bezvýznamnosti a propaguje nejpomíjivější ideologie. Hlavním dílem je Srdce žirafy v zajetí je o dvanáct kilogramů lehčí od Evy Koťátkové, které se zabývá především otázkou dekolonizace. Šéfka Národní galerie Alicja Knastová nicméně uvedla, že projekt byl vybrán odbornou porotou a ona na výběr neměla žádný vliv. Domnívá se, že jde částečně o generační spor, protože signatáři*ky dopisu jsou z jiné generace než autorka projektu Koťátková.

Umělci a umělkyně v petici také kritizují změny v udílení ceny Jindřicha Chalupeckého, která byla dříve určena umělcům do 35 let. Vadí jim, že cena se změnila na nesoutěžní formát, kde vyhrávají místo jednoho člověka všichni finalisté, a že byl zrušen věkový limit pro oceněné. Signatáři*ky proto požadují, aby se cena vrátila ke svým původním pravidlům, které podle nich lépe reflektovaly podporu mladých umělců.