Přihlášení se k heyfomo
Co na čtvrtou řadu seriálu The Bear říká opravdový chef?
Pokud tě zajímá, co na The Bear říká někdo, kdo posledních deset let vařil v kuchyni, čti dál. Jako certifikovaná foodie taky přihodím svou troškou do mlýna: co nám chybělo, čeho bylo až moc a jakou pachuť v nás tenhle seriál vlastně zanechal?
Pokud se těšíš na energické „Yes Chef!“, možná tě to trochu zklame. Čtvrtá série za sebou zanechává hořkosladkou chuť, která je tvořená především kombinací postav, které vedou pořád ty samé rozhovory o smyslu života. Ano, The Bear to měl vždycky, ale stejně jako se solí to nesmíš přehnat - jinak to nebude úplně stravitelný.
Nemohla jsem se zbavit pocitu, že se většina postav potýká s těmi stejnými problémy, které se s nimi táhnou už od první série. I tak se tam ale objevily tři momenty, u kterých jsme se s Nikolasem (mým přítelem, který pracuje 10 let v gastru) zastavili:
1. Reality check
„Dávám shout-out za to, že se Carmy rozhodl odejít z restaurace. Rezonovalo ve mně, když řekl, že vůbec neví, kdo je. To je v gastru podle mě hrozně častý: práce se stane tvojí jedinou identitou a pak nevíš, kdo jsi mimo kuchyň.“
Hned ve druhé epizodě přijde rozhovor, kde Nat řekne Carmymu: „You found something that you love. And it's completely 100 % okay if… you don't love it anymore.“ Carmy si možná i díky tomuto momentu uvědomí, že v celém tom honění za michelinskou hvězdou ztratil sám sebe.
2. Nastavování osobních cílů
„Dobře vystihli, jak se Tina každý den snažila uvařit těstoviny pod tři minuty. Je na tom hezky vidět, že i jako line cook se můžeš chtít pořád zdokonalovat a hledat způsoby, jak to dělat líp. A to tě může posunout nejen kuchařsky, ale jako v jejím případě i osobnostně.“
Pro někoho možná nenápadná dějová linie, nám ale přišla hrozně hezká. Mám na mysli konkrétně Tinu, kterou úplnou náhodou zaměstnal Mike: tehdy ještě do původní sendvičárny The Original Beef of Chicagoland. Nešla do gastra se stejnými ambicemi jako třeba Sydney a v první sérii se dokonce bránila změnám, které Carmy chtěl zavádět. Dneska je ale plnohodnotnou členkou týmu a její posun i změna mindsetu jsou opravdu inspirativní.
Honorable mention: Bratranec Richie za tu dobu prošel snad největší proměnou ze všech. Z nejchaotičtější postavy se podle mě stal „good guy“, který dělá něco, v čem skutečně vyniká.
3. Sendviče > fine dining
„Hrozně mi dává smysl, že Ebra řídí stánek se sendviči, který to celý táhne. Oproti The Bear, kde se pořád jen počítají ztráty, tohle opravdu vydělává a mají pořád vyprodáno. V dnešní době, kdy mají lidi míň peněz a všechno zdražuje, mi tahle linka v příběhu přijde hrozně sympatická a uvěřitelná.“
Jedna z nejrealističtějších linek celé série. Zatímco Carmy snižuje počet ingrediencí v každém jídle, aby se vůbec vešel do budgetu a každý den spíš prodělává, opravdové tržby dělá stánek se sendviči. Humble sendvič, co za rozumné peníze nakrmí lidi během obědové pauzy. Carmy, did you almost forget this was the whole point?
Závěrem mi přišlo, že tuhle sezonu uvařili hlavně z citového vydírání, které vyvrcholilo tím, že si Carmy konečně uvědomil, co všechno pokazil. Nadšení, které nás provázelo celou druhou sérii, se už asi nevrátí... i tak se ale ze zvědavosti, jak to s nimi dopadne, budeme dívat dál.