Parlamentní volby v Severním Irsku vyhrála historicky poprvé nacionalistická strana Sinn Féin neboli We Ourselves. Co to pro region znamená a proč se jedná o tak významnou událost?👇
Strana Sinn Féin je nacionalistickou, katolickou a republikánskou stranou, která vznikla už na počátku 20. století, kdy se stala politickým křídlem teroristické organizace IRA (Irské republikánské armády). V dnešní době už nemá strana se skupinou IRA téměř nic společného a naopak vyzdvihuje jejich rozdíly. Sinn Féin je aktivní nejen v Severním Irsku, ale také v Irské republice. V obou zemích mají odnože strany navíc stejný cíl – sjednotit obě části ostrova a stát se nezávislým celkem.
Strana jako taková byla založena v roce 1905 Arthurem Griffithem. Pojmenovala se Sinn Féin, což v překladu z irštiny znamená We Ourselves. Po Velikonočním povstání v roce 1916, které zorganizovali irští republikáni za účelem získání nezávislosti na Spojeném království, byla strana přeorganizována do politického křídla uskupení IRA.
V roce 1921 uzavřela IRA s britskou vládou tzv. anglo-britskou dohodu, čímž byla vytvořena Irská republika a Severní Irsko. Rázem se ze Spojeného království Velké Británie a Irska stalo jen Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Irská republika získala nezávislost a stala se samostatným státem, zatímco Severní Irsko se stalo součástí Spojeného království, čímž je dodnes.
Moderní podoba strany se vyvinula až po roce 1970, kdy se republikánské hnutí rozdělilo. Od roku 1983 byl v čele Sinn Féin Gerry Adams a v roce 1986 se už strana dostala do parlamentu. Její podpora stále rostla, především po tom, co organizace IRA ohlásila v roce 1994 příměří. Od roku 2017 je předsedkyní strany Michelle O'Neill, která právě před pár dny dovedla Sinn Féin k vítězství v parlamentních volbách, ve kterých strana získala téměř třetinu křesel.
I přesto, že bylo Irsko od roku 1921 fakticky rozdělené, vzhledem k jednotné geografii hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou téměř neexistovala – politici mohli kandidovat na pozice v obou zemích a občané často překračovali hranici kvůli zaměstnání. Členství obou zemí v Evropské unii přispívalo k míru nejen na území ostrova, ale také mezi Irskem a samotnou Velkou Británií. To se ale změnilo s brexitem, proti němuž se v Severním Irsku hlasovalo. Součástí dohod o odchodu Velké Británie z Evropské unie se totiž staly celní kontroly mezi Severním Irskem a zbytkem Spojeného království. Severní Irsko tak zůstalo ekonomicky jednou nohou v Evropské unii, zatímco politicky spadá pod vládu Alžběty II.
Strana Sinn Féin má za cíl sjednotit Irsko, a pokud by se pro to občané v referendu rozhodli, bylo by Severní Irsko vytrženo z brexitu a plně navráceno do Evropské unie. K tomu by ale mohlo dojít nejdříve za několik let. Sinn Féin totiž musí nejprve sestavit koaliční vládu, což je další velmi složitá věc. Dosud byla v čele Severního Irska Demokratická unionistická strana (DUP), která skončila v současných parlamentních volbách na druhém místě. Aby vznikla fungující vláda, musí se spolu Sinn Féin a DUP dohodnout, což zatím není na nejlepší cestě – předseda unionistů Jeffrey Donaldson to totiž odmítl.
Situace v Severním Irsku je komplikovaná, už teď je ale jasné, že vítězství nacionalistické Sinn Féin bude znamenat důležitý průlom v historii regionu. Další vývoj bude záležet na ochotě stran sestavit vládu, což může trvat i rok a půl – poté by byly vyhlášeny další volby. Bez snahy obou táborů se země ale nikam neposune.