Přihlášení se k heyfomo
Co je Mandelův efekt? A potvrzuje existenci paralelních vesmírů?
Koncept paralelních vesmírů se objevuje především ve sci-fi filmech, je ale pravdou, že s ním pracuje i věda. Podle některých lidí může jedním z potvrzení jejich existence být právě Mandelův efekt, tedy jev, kdy si lidstvo pamatuje věci úplně jinak, než se staly.
Teď si určitě říkáš, co má společného nějaký Mandela s paralelními vesmíry a s naší pamětí. Mandelův efekt je situace, kdy mnoho lidí věří, že se něco stalo, i když se to ve skutečnosti nikdy nestalo, uvádí vědecký časopis Live Science.
Název Mandelův efekt se odkazuje na situaci, kdy si mnoho lidí, a podle průzkumů jsou jich desítky tisíc, myslelo, že jihoafrický vůdce Nelson Mandela zemřel v 80. letech ve vězení. Problém je ten, že Mandela umřel až v roce 2013, a to v pohodlí svého domu.
Termín poprvé popsala pseudovědkyně Fiona Broome, která si nepravé hromadné vzpomínky na Mandelu poprvé všimla. Mandelův efekt se nyní používá k popisu kolektivní falešné paměti, která, i když je falešná, se v myslích mnoha lidí stala skutečnou.
Většinou se jedná o vzpomínky, které pochází z pop culture. Například z pohádek z dětství nebo filmových trháků, ale může se to týkat i oblíbených značek. Dva z nejrozšířenějších příkladů zahrnují lidi, kteří si myslí, že Darth Vader ve Star Wars řekl: „Luke, I'm your father", i když řekl „No, I'm your father", a nebo se domnívají, že pořad s králíkem Bugs Bunnym Looney Tunes se ve skutečnosti jmenoval Looney Toons.
Proč se to ale děje? Proč si lidé, kteří se nikdy nepotkali, mohou pamatovat něco stejně chybně?
Zdá se, že Mandelův efekt úzce souvisí s řadou dobře známých paměťových jevů, o kterých máme jako vědci mnoho poznatků.
Lidský mozek totiž podle odborníka může být mnohdy velmi zrádný a dělat věci, o kterých nevíme. „Je relativně snadné vysvětlit, proč tolik lidí může mít stejnou chybu paměti, i když zcela nezávisle na sobě. Může se jednat o proces, kdy si mozek něco schválně pamatuje tak, aby to zapadlo do běžného přesvědčení lidí okolo," dodal Hollins s tím, že člověk si pamatuje základ, ale nepamatuje si přímo detaily a ty si právě mozek upraví podle přesvědčení okolí. Schválně, měl Pikachu konec ocasu černý, nebo neměl?
I přestože existují vědecké důkazy o tom, že naše vzpomínky nemusí být vždy přesné a mohou se i časem měnit, někteří lidé, kteří se zabývají Mandelovým efektem jsou přesvědčení, že jde ve skutečnosti o důkaz existence paralelních vesmírů.
Právě pseudovědkyně Fiona Broom je jednou z hlavních propagátorek paralelních vesmírů, která tvrdí, že se naše vesmíry občas mohou protnout, a některé věci si tak pamatujeme jinak, než jsou. Milovníky Doctora Strange a multivesmíru ale musím zklamat, zatím bohužel mnohovesmír nikdy potvrzen nebyl, a tak je to stále jedno velké sci-fi. Naše mysl si s náma jen hraje hry.
Jo a pozor, oblíbená knížka pro děti od Karla Čapka se nejmenuje Dášenka, ale Dášeňka. 😉