Co je ICE a jak ho Trump přetváří?

Úřad pro imigrační a celní dohled (U.S. Immigration and Customs Enforcement) neboli ICE, vznikl v roce 2003 v rámci rozsáhlé reorganizace federálních úřadů, která následovala po teroristických útocích 11. září 2001. Od svého založení spadá pod Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA (Department of Homeland Security) a převzal část pravomocí tehdejších imigračních a celních institucí.

ICE není odpovědný za ochranu státních hranic Spojených států. Tuto roli plní Celní a hraniční ochrana USA (U.S. Customs and Border Protection, CBP), která se zaměřuje na kontrolu migrantů*ek přímo na hranicích USA.

Hlavním úkolem ICE je dohled nad dodržováním imigračních zákonů uvnitř Spojených států. To zahrnuje vyhledávání, zadržování a deportaci osob, které se na území USA nacházejí bez platného povolení k pobytu.

Na co mají ICE agenti právo?

Agenti ICE mají při vymáhání imigračního práva značné pravomoci. Na veřejných prostranstvích mohou bez soudního příkazu zastavit, zatknout a zadržet osoby, u nichž mají podezření, že porušují imigrační předpisy. 

Zásadní omezení se týká vstupu do soukromých obydlí, neboť obecně platí, že agenti ICE nemohou vstoupit do domu či bytu bez soudního příkazu vydaného soudcem, pokud k tomu nemají souhlas obyvatele*ky nebo se nejedná o výjimečnou naléhavou situaci. Tento výklad vychází z judikatury Nejvyššího soudu Spojených států, jejímž cílem je chránit ústavní právo na soukromí.

Razie na pracovištích, jako je například továrna na elektromobily Hyundai, nespadají do stejné kategorie jako vstup do soukromého obydlí, ale právně se považují za zásahy v komerčních prostorách, kde je ochrana soukromí slabší. Federální orgány zde mohou provádět kontroly zaměřené na nelegální zaměstnávání a ověřování imigračního statusu pracovnictva.

Stejně jako ostatní příslušníci bezpečnostních složek mohou i agenti ICE v určitých situacích použít smrtící sílu, avšak podle Ministerstva vnitřní bezpečnosti pouze, pokud je to nezbytně nutné a pokud má agent důvod se domnívat, že dotyčná osoba představuje bezprostřední hrozbu smrti nebo vážného zranění pro něj samotného či pro jinou osobu.

Co se změnilo za Trumpa 2.0?

Během druhého funkčního období Donalda Trumpa došlo k bezprecedentnímu posílení imigrační politiky Spojených států, především prostřednictvím masivního navýšení financování a kapacit ICE. Prezident Trump týdny vyvíjel tlak na členstvo Kongresu, aby podpořilo jeho klíčový návrh zákona One Big Beautiful Bill Act, který zajistil mimořádnou finanční injekci ve výši 170 miliard dolarů určenou na imigrační agendu. Financování bylo schváleno za cenu výrazných škrtů v programech Medicaid a v systému sociálního zabezpečení.

Roční rozpočet ICE vzrostl z přibližně 8 miliard na zhruba 28 miliard dolarů. Podle administrativy měli tyto prostředky umožnit nábor nových agentů ICE. Celkový počet deportačních úředníků a agentů se tedy zvýšil z 10 000 na více jak 22 000, což překonalo i počet zvláštních agentů FBI. S růstem rozpočtu souvisí také plán na zdvojnásobení kapacity zadržovacích zařízení.

Podle interních statistik měl ICE k polovině ledna ve vazbě po celé zemi přibližně 73 000 osob, kterým hrozí deportace. Jde o nejvyšší zaznamenané číslo a zároveň o 84% nárůst oproti stejnému období v roce 2025, kdy se počet zadržených pohyboval pod hranicí 40 000. Z interních dat Ministerstva vnitřní bezpečnosti USA zároveň vyplývá, že přibližně 53 % osob zadržených ICE nemělo v USA žádnou trestní minulost.

Agresivní nábor a zkrácený výcvik

Rozšíření kapacit a pravomocí ICE doprovází také agresivní náborová strategie. Agentura pořádá pracovní veletrhy a potenciálním uchazečům a uchazečkám nabízí náborové bonusy ve výši až 50 000 dolarů, odpuštění studentských půjček a další finanční výhody. Trumpova administrativa navíc v létě výrazně zkrátila délku výcvikového kurzu pro nové agenty z původních zhruba pěti měsíců nejprve na 47 dní a následně na 42 dní.

Rychlost a rozsah náboru vyvolaly otázky ohledně kvality prověřování uchazečstva. Reportérka Laura Jedeed například popsala, že na podzim obdržela pracovní nabídku od ICE, o kterou se ucházela navzdory tomu, že je veřejně známou novinářkou a dlouhodobou kritičkou Trumpovy imigrační politiky.

Protesty a síla komunity

Federální imigrační razie se v uplynulém roce výrazně zintenzivnily a zasáhly komunity napříč městy ve Spojených státech. V reakci na to se po celé zemi zesílily i protesty proti ICE, když se místní komunity a advokační skupiny postavily proti agresivním raziím, deportacím, rasovému profilování a použití smrtící síly ze strany agentů.

Od začátku roku zemřelo v souvislosti s operacemi ICE nejméně osm lidí, včetně medializovaných případů Renée Good a Alexe Prettiho v Minneapolis. Právě odpor obyvatelstva, především v Minneapolis, ukázal, jak zásadní roli hraje síla komunity a její ochota chránit své členy a členky.