Chile si volí novou ústavu, která má nahradit tu z dob diktátora. Zajistit má rovnost mezi pohlavími i ochranu práv domorodců

V Chile roste napětí před blížícím se referendem, v němž mají v neděli 4. září obyvatelé této jihoamerické země hlasovat o nové ústavě. Současná chilská ústava je ještě z doby diktátora a vůdce vojenské junty Augusta Pinocheta, který v zemi vládl mezi lety 1973 a 1990. Ač byla od té doby zastaralá ústava několikrát upravena, Chilané se pro novou vyslovili předloni v referendu. Nyní však není jasné, zda bude dokument většinou obyvatel podpořen.

Nová ústava, kterou načrtlo ústavodárné shromáždění, dává větší roli státu, má posílit sociální práva a mimo jiné zakotvuje právo domorodých obyvatel na autonomii. Zmiňuje rovněž genderovou rovnost či právo na zdravé životní prostředí. To je výrazná změna vůči stávající ústavě, která má konzervativní ráz. Velkým propagátorem nového dokumentu je levicový prezident Gabriel Boric, který se úřadu ujal letos v březnu.

O návrhu nové ústavy, který je volně k dostání v ulicích, obchodech či na internetu, se v posledních týdnech šíří velký počet dezinformací nebo polopravd. Mezi ně patří například zákaz vlastnického práva, potraty v devátém měsíci těhotenství nebo volební právo cizincům. Podle odhadu odborníka na sociální sítě a internet Marcela Mendozy se dezinformace o nové ústavě šíří na Twitteru třikrát rychleji než zprávy zavedených médií. 

I přestože předvolební průzkumy ukazují spíše zamítnutí nové ústavy, většina obyvatel Chile ještě neudělala finální rozhodnutí. Otázkou zůstává, do jaké míry zasáhnou do jejich rozhodování zmíněné dezinformace.