Chceš úřední změnu pohlaví? Počkej si rok a pak předstup před komisi, žádá nový zákon, který kritizují neziskovky i opozice

Začátkem května minulého roku Ústavní soud rozhodl, že povinná kastrace již nebude nutnou podmínkou pro úřední změnu pohlaví. Praktiku, kterou nařizovaly paragrafy občanského zákona, označil soud jako protiústavní a nedůstojnou a politiky za dlouhodobě nečinné.

Nový zákon má začít platit od 1. července letošního roku a další krok byl na českých zákonodárcích. Měli upravit stávající legislativu tak, aby odpovídala nařízení soudu. To se ale v následujících měsících nestalo a média i neziskovky zabývající se právy trans lidí opakovaně upozorňovaly, že trans lidé žijí v nejistotě a že na změnu zákona nezbývá mnoho času. S prvním návrhem přišli poslanci a poslankyně ODS a KDU-ČSL až letos v lednu.

Co stojí v návrhu?

Vládní poslankyně Eva Decroix, která na návrhu pracovala, říká, že se snaží najít rovnováhu mezi respektem osob, které chtějí úřední změnu pohlaví, a tím, že by podle poslanců měli mít možnost si rozhodnutí důkladně promyslet.

Nově by si lidé mohli úředně změnit pohlaví, pokud je jim více než 18 let a podají čestné prohlášení na matrice. Poté by museli čekat rok, během kterého by museli:

navštívit alespoň dvakrát sexuologa či klinického psychologa
doložit čtyři potvrzení o genderovém nesouladu
prokázat, že začali s hormonální terapií
předstoupit před komisi, ve které by usedl zástupce ministerstva, sexuolog, psychiatr, klinický psycholog a právník

Na co míří kritika?

Podle Decroix je proces jednoduchý, opozice a neziskové organizace však s jejími slovy nesouhlasí. Opoziční poslankyně Klára Kocmanová (Piráti) nesouhlasí s existencí komise ani s podmínkou podstoupení hormonální terapie. Ohradila se také poslankyně Taťána Malá z ANO, obě političky upozorňovaly především na zbytečné výdaje, které by stát musel pro splnění podmínek návrhu vynaložit.

Vyjádřila se také nezisková organizace Trans*parent, která zveřejnila podrobnější analýzu navrhovaného zákona. Předseda organizace Viktor Heumann sice uvítal „poslaneckou iniciativu, která chce dát věci do pořádku a předejít právnímu chaosu“, některé z podmínek jsou však podle něj nefunkční a zbytečné, nadále by lidem komplikovaly život a stát by stály velké peníze.

V analýze organizace upozornila například na nedostatek psychiatrů a sexuologů, který by komplikoval doložení čtyř potvrzení o genderovém nesouladu - potřeba návštěvy psychiatrie je navíc nepatřičná, protože genderový nesoulad byl vyškrtnut ze seznamu psychických poruch již v roce 2019.

Dále je povinnost zahájení hormonální terapie podle organizace jen dalším lékařským zákrokem, který může mít vážné zdravotní důsledky a může být vnímán jako porušení lidských práv.

V neposlední řadě míří kritika také na pokračující posuzovaní změny pohlaví odbornou komisí. Podle organizace není komise nikomu odpovědná a jde jen o zbytečnou formalitu.

Dále organizace upozorňuje na administrativní přetížení matrik, nejednoznačnost některých bodů návrhu i nedostatečnou podporu nebinárních osob. Podrobnější analýzu najdeš tady.

Další lidé a kritici návrhu upozorňují také na to, že v mnoha ostatních zemích je pro úřední změnu pohlaví povinné pouze čestné prohlášení na matrice, které vychází ze základního práva člověka na sebeurčení.

Co bude dál?

Lhůtu na změnu zákona mají poslanci a poslankyně do konce června a někteří z nich sami přiznávají, že se nemusí stihnout zákon přijmout. Podle Trans*parentu zákon nemá za daných okolností šanci uspět a nepodpoří ho vláda, Poslanecká sněmovna ani Senát. Přijímání nových zákonů navíc trvá dlouhé měsíce a Sněmovnu později čekají poslanecké prázdniny i podzimní volby.

Pokud by zákon do června neprošel, situace se nejspíš vyřeší vyhláškou ministerstva vnitra.