Česko-americká obranná smlouva byla ratifikována. Čeho se týká a jaké pravomoci Spojeným státům (ne)dává?

Český premiér Petr Fiala podepsal jen před pár dny několik měsíců vyjednávanou česko-americkou obrannou smlouvu. Svým podpisem tak završil proces ratifikace, neboť ji před ním už schválily obě parlamentní komory i prezident Petr Pavel. Smlouva tak vstoupí v platnost 30 dnů po potvrzující nótě ze strany Spojených států.

Asi čtyřicetistránkový dokument obsahuje ustanovení, která mohou souviset s případnou přítomností amerických vojáků v Česku nebo se vzájemnou spoluprací ozbrojených sil obou zemí. Zároveň pojednává také o případném právním postavení amerických vojáků, jejich osvobození od daní a cel v České republice i o provozu motorových vozidel jimi. Dohoda obsahuje i seznam vojenských zařízení a prostorů české armády, které budou moci americké síly za předem domluvených podmínek využívat.

Ratifikovaná smlouva naopak nijak nepovoluje americkým vojákům konkrétní pobyt na českém území a nedává souhlas se vznikem americké základny. Stejně tak dohoda nepojednává o jakémkoliv rozmisťování jaderných zbraní. To vše by musely i nadále nejprve schválit obě komory parlamentu, a to podle článku 43 Ústavy České republiky.

Proti schválení smlouvy se často hlasitě vyjadřovali například zástupci hnutí ANO nebo členové SPD. Ti ji označovali za jednostrannou a výhodnou jen pro americkou stranu. Obrannou dohodu nebo dokument jí podobný má ale přitom se Spojenými státy uzavřena většina zemí Severoatlantické aliance – z východní Evropy byla právě Česká republika tím posledním státem, který žádnou takovou dohodu s USA neměl.

Pro více informací a odpovědí ohledně česko-americké obranné smlouvy doporučujeme navštívit web ministerstva obrany, kde je možné najít nejčastější otázky a odpovědi související s tématem.

Zdroj: ČTK, MOČR