Přihlášení se k heyfomo
České novinářstvo vyzývá zástupce země o pomoc kolegům a kolegyním v Gaze. Jak na otevřený dopis reaguje vláda a prezident?
Na 262 českých novinářů a novinářek podepsalo v uplynulých dnech otevřený dopis adresovaný české vládě a prezidentu republiky. Upozorňují v něm na kritické podmínky, ve kterých musí pracovnictvo médií v Gaze působit, na 230 novinářů a novinářek zavražděných v Pásmu od října 2023 a vyzývají představitele země k okamžité akci. Reakce vlády je vlažná, prezident je k situaci v Gaze kritičtější.
„Žádáme vás o akci. Teď.“
Za otevřeným dopisem stojí redakce Deníku referendum a je prakticky doslovným překladem dokumentu, který před dvěma týdny vládám, mezinárodním organizacím a mediálním institucím adresovaly organizace jako Výbor na ochranu novinářů (CPJ), Reportéři bez hranic nebo Mezinárodní tiskový institut (IPI).
Žádost podepsalo 262 novinářů a novinářek ze 66 redakcí, mezi nimi například z Reflexu, Deníku N či Seznam zpráv i veřejnoprávních médií. Podle informací na webu Deníku Referendum by měl dopis být dnes odeslán adresovaným. Signatáři a signatářky se obrací na českou vládu a prezidenta a vyzývají je k okamžité pomoci kolegům v Gaze.
„Novináři v Gaze jsou zabíjeni hladem. Nikoli metaforicky. A nijak pomalu. Nýbrž záměrně, právě nyní, za přihlížení celého světa,“ stojí v dopise, který dále upozorňuje, že od října 2023 ke dni sepsání dokumentu bylo v Gaze zabito na 230 novinářů a novinářek, mnozí z nich cíleně. „Jejich situace je ponurá a zhoršuje se každým dnem. Bez okamžité intervence mezinárodního společenství jejich životy zůstávají vážně ohroženy a může se stát, že nebudou schopni pokračovat v přinášení zpráv, že jejich hlasy utichnou,“ stojí dále v dopise.
Podepsaní mají především čtyři hlavní požadavky:
- Okamžitý přístup potravinové a lékařské pomoci
- Okamžité uvolnění přístupu pro mezinárodní média
- Vyvození odpovědnosti
- Soustavnou ochranu a podporu
Názory české vlády a prezidenta se rozcházejí
Redakce Heyfomo požádala o vyjádření k otevřenému dopisu Vládu ČR i prezidenta republiky.
„Výzvu českých novinářů a novinářek bereme na vědomí,“
„Česko plně podporuje dohodu mezi EU a Izraelem o zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy, oznámenou 10. července vysokou představitelkou EU Kajou Kallas. Dohoda zahrnuje zvýšení počtu kamionů s pomocí, otevření dalších hraničních přechodů a zajištění bezpečné distribuce pomoci civilistům,“ dále sdělila mluvčí a zdůraznila, že vláda trvá na tom, aby pomoc byla doručena přímo civilistům a nebyla zneužita teroristickým hnutím Hamás.
Na doplňující dotaz, zda se vláda ztotožňuje s obsahem výzvy novinářstva, se zatím redakci nedostalo odpovědi.
Lidé dál umírají na hlad, světové humanitární organizace bijí na poplach a Izrael odmítá odpovědnost. Takto vypadá situace v Gaze
Názory vlády a prezidenta Petra Pavla na kritickou situaci v Gaze se již delší dobu rozcházejí. Podle slov prezidenta především v tom, že kabinet podporuje Izrael v podstatě bez jakékoli výhrady k Netanjahuově politice.
„Prezident dlouhodobě zdůrazňuje nutnost rychlého zlepšení humanitární situace v Gaze - a to zahrnuje i bezpečnost a ochranu těch, kdo z místa informují veřejnost,“
„To, co se děje v Gaze, vyžaduje okamžité řešení. A vyžaduje naprosto jednoznačně akci, která povede ke zlepšení humanitární situace místního obyvatelstva. A nedá se to ospravedlnit tím, že stále ještě v Gaze jsou zbytky hnutí Hamás, že stále ještě nebyli propuštěni všichni rukojmí. Protože utrpení civilistů, kteří neměli žádný přímý podíl na napadení izraelských obcí, není ospravedlnitelné. Z tohoto pohledu si myslím, že je důležité, abychom konali a konali rychle,“ sdělil Pavel v pondělním živém vysílání na Facebooku.
Příští týden čeká prezidenta jednání s experty na Blízký východ, při kterém budou podle slov prezidenta řešit vývoj situace i jaké konkrétní kroky by mohla česká vláda přijmout. Ve čtvrtek ho pak čeká jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS).
Nejvražednější konflikt pro pracovnictvo médií
Podle údajů několika organizací včetně IPJ nebo IFJ bylo v Gaze zabito 274 lidí z řad pracovníků a pracovnic médií, 269 z nich bylo palestinského původu.
Zahraničním reportérům a reportérkám z mezinárodních médií Izrael od počátku konfliktu zakazuje vstoupit na území Pásma Gazy a brání jim tak v přinášení nezávislých zpráv z místa konfliktu. Mezinárodní zpravodajské agentury jsou tak v přijímání zpráv závislé na novinářstvu Gazy.
Před dvěma týdny zaplnilo novinové titulky zabití významného reportéra katarské televize Al Jazeera Anase Al-Sharifa a jeho čtyř kolegů.
„Toto je moje poslední vůle a můj poslední vzkaz. Pokud se k vám tato slova dostanou, vězte, že se Izraeli podařilo mě zabít a umlčet můj hlas,“ řekl Al-Sharifa v předtočeném videu, které bylo později zveřejněno na jeho sociálních sítích.
V prohlášení vydaném po útoku Al Jazeera uvedla, že se novináři stali obětí „cíleného atentátu“, který představuje „pobuřující a záměrný útok na svobodu tisku“.
Již v květnu 2023 vydal Výbor na ochranu novinářů (CPJ) studii, ve které odkazuje na tzv. „targeted killing“, tedy cílené zabití novináře*ky na základě nepodloženého obvinění z napojení na teroristické hnutí Hamás. Stejně tak Izrael obvinil i Al-Sharifa.
Konflikt v Gaze se stal nejvražednějším konfliktem pro pracovnictvo médií v historii.