Mám pocit, že v posledních letech se z nás všech stali otroci online světa a brainrotu. Zajímá nás, kdo je ultimate rizz master nebo thirst trap edity než upřímné old school rozhovory, kde se mluví o kostýmech nebo o natáčení filmu. Co se to sakra stalo?
Celebrity interviews jsou alfa a omega jakékoliv PR kampaně v showbyznysu. Ať už jde o filmy, seriály nebo alba, každý rozhovor a každé veřejné vystoupení je předem promyšlené a naplánované.
Rozhovory jsou v rámci kampaní jedním z hlavních pilířů komunikace. Člověk nahlédne za oponu nového filmu nebo seriálu, vidí, jak ten člověk působí nebo jak funguje se svými kolegy*němi. Bohužel v posledních letech to jde trochu jiným směrem.
Abys věděl*a, o čem mluvím, pojďme si to ukázat na příkladu.
V červenci tohoto roku měl premiéru dlouho očekávaný reboot Fantastické čtyřky, tentokrát pod vedením Marvel Studios. A jestli něco Marvel umí, tak je to budovat hype. Toho pro tentokrát docílili hvězdným castingem, který zahrnoval všemi oblíbeného Pedra Pascala, herečku ze seriálu The Crown Vanessu Kirby, Josepha Quinna, který je teď snad všude a ve všem, a Ebona Moss-Bachracha ze seriálu The Bear. PR sen každého markeťáka.
Rozhovory s těmito A-listers jsou velmi žádané, všichni se perou o to, kdo bude mít lepší a virálnější záběry Pedra Pascala nebo nějakou vtipnou hlášku Josepha Quinna. Ale to je přesně ten problém.
Už nejde o kvalitní rozhovory, ale o virálnost.
Fantastickou čtyřku jsem si vybrala záměrně, protože z velké části míří právě na sociální sítě, na virálnost a zhlédnutí. Takže to, že se všude objevili videa Pedra Pascala v objetí Vanessy Kirby, určitě nebyla náhoda.
Pro ty, co bydlí pod kamenem: Pedro Pascal se již několikrát nechal slyšet, že trpí úzkostmi, které jsou horší na eventech nebo právě při rozhovorech. A s tím mu pomáhá právě physical touch, proto se s Vanessou objímá během rozhovorů nebo se za ručku vedou na červeném koberci. Je to prostě a jednoduše coping mechanism.
Pojďme se ale podívat na další rozhovory, které jsou tak cringe, že mi nedávají spát. V jednom rozhovoru moderátorka herečce Vanesse Kirby řekla, že podle internetu má snatched c*nty fierceness face, což herečku zarazilo, možná i na chvíli urazilo, protože si myslela, že ji moderátorka uráží. Nakonec muselo dojít k vysvětlování pojmu ze strany moderátorky a jejích kolegů.
Další moderátor se Kirby zeptal, jestli si myslí, že Reed (Pedro Pascal), je prvním Daddy s velkým „D“ v MCU. She was too stunned to speak. Chudák Vanessa Kirby.
Další příklad je video, kde všechny hlavní postavy reagujou na memes, což zní jako super koncept, ale pro někoho, kdo je chronicky online. Bohužel většina castu je well in their 30s/40s a většinu memes nepochopili, což dělá celou tu situaci prostě jen uncomfy a cringe.
Nemusíš být úplný Einstein, aby sis spojil*a 1+1 a došlo ti, že brainrot Gen Z a Gen Alpha kultura pronikla do další sféry showbyznysu a zapříčinila tak tyto cringe střety boomers s chronicky online jedinci.
Ale ať už se tomu budeme bránit jakkoliv, je to velmi přirozený posun, se kterým mi moc neuděláme.
Horší je ale fakt, že i značky často preferují tento cringe content. Jak se říká - špatná reklama, taky reklama. A je jedno, jaký ten obsah je, hlavně že koluje, hlavně, že je ho moc. A pomáhají si i influencery.
Influenceři jsou zváni na filmové premiéry, červené koberce, vytvářejí content v rámci press tours a někdy dokonce dělají a vedou samotné rozhovory. Film tak dostává velmi přirozený boost na sociálních sítích za, v porovnání s jinými marketingovými nástroji, malý peníz.
Influenceři jsou wild. Udělají prakticky všechno pro views, protože na konci dne je důležité být ten nejlepší a nejvtipnější. Mají ke všemu docela YOLO přístup (you only live once) a jsou i hodně sebestřední. Na červených kobercích se často neumějí chovat, všude a všechno natáčí a ne každému to může být příjemné.
Ve chvíli, kdy tuto energii přenáší do prostředí, které má být profesionální, nastává problém. Ano, jsou jisté situace, kdy je v pořádku být uvolněný*á a víc zábavný*á, ale u těchto specifických rozhovorů je důležitá a potřebná úroveň profesionality. A ta tam u většiny případů chybí.
Okay, já vám k tomu dám trochu svůj vlastní point of view, protože jsem sama nedávno vedla svůj první rozhovor (ještě k tomu v angličtině) k premiéře druhé série seriálu Wednesday. Byla jsem vyklepaná jak řízek před štědrovečerní večeří, ale nejvíc jsem přemýšlela, na co se teda vlastně budu ptát.
Nejsem vystudovaný novinář. Nemám to know how, nevím, jak se ptát, jak reagovat a snažila jsem se, aby to bylo odlehčený. Zároveň to musí rezonovat s naší cílovkou. Takže samozřejmě, svým způsobem ty otázky směřovaly k více gen z tématům a vtipným online momentům.
Zároveň ale vím, že jsem si to v tuhle chvíli mohla dovolit. Herci a herečka byli mladí a pohybují se v tom.
Kdyby naproti mě seděl Leonardo DiCaprio, asi se ho nezeptám, co je jeho fav brainrot postavička.