Calin – POPSTAR: Nebezpečnej tanec na hraně popu a hip hopu

Už z názvu můžeš vyčíst, že nejde o čistě hip hopovou záležitost, ale o hudbu se snahou přesáhnout svůj žánr a zasáhnout masy. Calin sice dotahuje zpívaný projev na vysokou úroveň, ale pokud nejsi fanoušek „zpívanýho“ rapu, POPSTAR nebude pro tebe. Pravdou ovšem zůstává, že drtivá většina tracků nabízí silný refrény i hooky a jednoduše funguje.

Deska má až na jednu produkční výjimku super featy, osobitou atmosféru i taneční potenciál. Singly na první poslech splývají a může ti připadat, že jednotlivě nevyniknou. Vzhledem k příjemné stopáži ale album nenudí a nabízí víc, než by se mohlo zpočátku zdát. Najdou se tu ale i přešlapy.

Chvílemi deska tíhne k mainstream soundu snad až příliš silně. Nejvýrazněji se to podepsalo asi na tracku Hot Dropout. Ten se snaží spolu s produkcí od fiedlerskiho znít tak moc líbivě a tanečně, až ztrácí veškerou originalitu a stává se z něj jenom výplň.

Zajímavý ale je, že „přešlapy“ do světa hip hopu fungujou skvěle. Třeba čistě rapovej singl Switch nabízí super flow a daleko uvěřitelnější text i pózu oproti zpívaným trackům. Ty totiž občas působí vzhledem ke kombinaci „jemnýho“ projevu s drzými texty trochu schizofrenním dojmem. Switch je ale přesně tím silným momentem, kterej rozbíjí jednolitost alba. Dalším takovým momentem je například drum and bass konec tracku Hannah Montana.

Nejedná se o podprůměrnou záležitost, ale ani revoluci. Tematicky jde o standard, který bys asi od Calina čekal/a. Jsem zvědavej, jakou cestou se vydá dál. Jestli do světa hip hopu, nebo mainstreamu. Za sebe samozřejmě fandím spíš první variantě a experimentování ve stylu Brockhampton než líbivosti. S tou by se mohl tenhle talent přiblížit uskupením jako je třeba ATMO music.