Východoevropské země se chtějí připojit k schengenskému prostoru, někteří členové ale jejich vstupu hodlají zabránit.
Schengenský prostor, který vznikl v roce 1985, umožňuje svým členům cestování přes vzájemné hranice bez nutnosti mít u sebe cestovní pas či podstupovat hraniční kontroly. V současné chvíli zahrnuje 26 států a necelých 420 milionů občanů. Součástí Schengenu je i 22 zemí Evropské unie, díky čemuž mohou její občané volně cestovat napříč kontinentem.
Evropská komise, výkonný orgán EU, nyní uvedla, že tři východoevropské země, Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko, jsou připraveny na vstup do schengenského prostoru. Splnily totiž podle ní všechna potřebná kritéria, aby se mohly stát plnohodnotnými členy.
Pro vstup do Schengenu je mimo jiné vyžadováno dodržování a uplatňování společných pravidel, důkladná správa vnějších hranic, efektivní policejní spolupráce i vzájemné sdílení veškerých bezpečnostních informací. Aby byly Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko přijaty do schengenského prostoru, musí tak jednomyslně rozhodnout Rada Evropské unie, tedy všech 27 premiérů a premiérek jednotlivých členských států. Není však jisté, že se tak stane, některé země hodlají vstup východoevropských zemí do Schengenu blokovat. Obavy mají například z korupce, organizovaného zločinu nebo nedostatečných reforem soudnictví.
Proti připojení Bulharska, Chorvatska a Rumunska k schengenskému prostoru se dlouhodobě stavěly Francie, Německo, Švédsko, Finsko, Nizozemsko a Belgie. Francouzský prezident Emmanuel Macron i německý kancléř Olaf Scholz se nicméně v poslední době vyjádřili pro členství zmíněných zemí, stejně jako některé další výše uvedené státy. Odpor je ale stále aktuální. Nizozemský parlament přijal minulý měsíc usnesení, v němž vyzval vládu premiéra Marka Rutteho, aby žádosti zablokovala, dokud nebude provedeno další vyšetřování.
Chorvatsko dokončilo proces hodnocení už v roce 2020 a v prosinci 2021 obdrželo kladný výsledek. V případě Bulharska a Rumunska se čekání protáhlo na více než deset let, Evropská komise totiž potvrdila připravenost těchto zemí již v roce 2011 a opakovaně vyzývala členské státy k přijetí nových členů.
Nyní bude opět rozhodnutí na Radě Evropské komise. Česká republika, která jí nyní předsedá, definovala rozšíření Schengenu jako jednu ze svých hlavních priorit. K rozhodnutí by mohlo dojít už 8. a 9. prosince, kdy se mají na společném jednání sejít evropští ministři vnitra a spravedlnosti.
Zdroj: ČTK, Euronews, Reuters