Přihlášení se k heyfomo
Budou mít USA po 235 letech první prezidentku? Šance jsou mizivé
Nikki Haley je jediná žena kandidující na post prezidentky USA, která má stále ještě šanci. Minulý týden ale v republikánských primárkách v New Hampshire prohrála s Donaldem Trumpem. Ty sloužily jako klíčový test pro její kandidaturu. Vypadá to, že se o post americké hlavy státu opět utkají dva muži. Proč ženy nemají úspěch v amerických volbách?
Primárky jsou volby, při kterých registrovaní voliči a voličky demokratů nebo republikánů vybírají, kdo bude reprezentovat jejich stranu v souboji o post prezidenta nebo prezidentky USA.Po odstoupení Rona DeSantise z volebního klání republikánů po prohře v Iowě se Nikki Haley stala jedinou vyzývatelkou Donalda Trumpa.
Zásadním testem toho, jak se bude dění v republikánské straně vyvíjet, byly druhé primárky v New Hampshire, kde měla Haley největší šanci Trumpa porazit a nabrat momentu, protože jde o stát s významným počtem nezávislých a umírněných voličů a voliček. To se ovšem nepovedlo. Nikki Haley prohrála se 43,2 % proti Trumpovým 54,5 %.
Haley, která je také bývalá velvyslankyně OSN a guvernérka Jižní Karolíny, slíbila, že se bude snažit dostat do svého domovského státu, a zdůraznila, že má stále šanci.
Mám pro všechny novinku. New Hampshire je první v zemi. Není poslední. Tento závod ještě zdaleka neskončil. Zbývají ještě desítky států a dalším z nich je můj milovaný stát Jižní Karolína.
Fast fact: Žádný prezidentský kandidát republikánské strany v historii nezískal nominaci po prohře v Iowě i New Hampshire.
Chystá se opět Trump vs Biden?
Nikki Haley sice boj nevzdává, což Trumpa rozčiluje , ale její šance jsou minimální. Bývalý prezident v průzkumech podpory výrazně vede a nyní má před sebou státy s voličskou základnou, která je mu bližší. S velkou pravděpodobností se tedy v listopadu o místo v Bílém domě utkají opět dva muži ve vysokém věku. I když to v těchto volbách o genderu být nemusí, faktem zůstane, že za 235 let v čele USA nikdy nestanula žena.
Ženskou reprezentaci v čele státu můžeme najít i v zemích s mnohem horší úrovní ženských práv a rovnosti než má USA. Od Turecka přes Indonésii až po Thajsko si všechny země zvolily do čela státu ženu, přestože v jiných oblastech zaostávají v rovnosti žen a mužů. Proč to tedy nejde ve Spojených Státech?
Důvodů může být hned několik
Určitou roli hraje samotná historie, která v USA jasně ukazuje mužskou dominanci. Debbie Walsh, ředitelka Centra pro americké ženy a politiku na Rutgersově univerzitě, řekla pro magazín Time:
Výzvou je, že v této zemi existuje základní odpor a dlouho udržovaný sociální konstrukt toho, kdo může být hlavou státu. Řeknete lidem, aby zavřeli oči a představili si, jak vypadá prezident, ženu si nevybaví a osobu jiné barvy pleti už sotva. Pořád je to starší bílý muž.
Ženy jsou také častěji pod palbou kritiky ze strany veřejnosti a politických elit a médií. Nejčastěji jsou podkopávány jejich vůdčí schopnosti ve srovnání s mužskými protějšky. Stereotypně mužské vlastnosti, jako je síla vedení a rychlé rozhodování, jsou často oceňovány před stereotypně ženskými vlastnostmi, jako je rozvaha a kompromis.
Kandidátky jsou si toho vědomy a často věnují značné množství času přípravám strategií, které mají potenciální genderové stereotypy vyvážit.
Ženy se také méně často než muži uchází o úřad kvůli sexismu, omezenému náboru do politiky a podceňování jejich kvalifikace.
Je to ale nemožné?
To, že Hillary Clinton získala v roce 2016 téměř o 3 miliony hlasů více než Donald Trump, potvrzuje, že žena může v USA uspět v prezidentských volbách.Výzkum provedený na základě dvou celostátních průzkumů ale ukázal, že i sexistické postoje částečně přispěly k rozhodnutí některých voličů volit Trumpa místo Clinton.
Faktem je, že Amerika má velký počet vysoce kvalifikovaných žen, jejichž počet rok co rok roste. Nyní ženy tvoří více než čtvrtinu (28 %) všech členů a členek Kongresu , což je nejvyšší podíl v historii USA a výrazný nárůst oproti stavu před deseti lety. Přesto se nejspíše ani letos Američané a Američanky nedočkají ženské hlavy Spojených států amerických.
Zdroje: Time, The Conversation.com, The Guardian