Blíží se konec války na Ukrajině? Shrnujeme, jak Trump rozjel jednání, která mění hru

Nástup nové americké administrativy znamená prudké otočení kormidlem ve směřování země v mnoha ohledech včetně zahraniční politiky. Trump je v úřadu jen pár týdnů a už stihl podepsat kolem stovky prezidentských dekretů, vyhrožovat spojencům cly a v posledních dnech rozjet jednání o konci války na Ukrajině.

Před volbami tvrdil, že konflikt ukončí do 24 hodin, což byla nadsázka, kterou ale lze číst poměrně jasně – hodlá válku ukončit co nejrychleji. V posledních dnech se jeho snahy zintenzivnily a vyústily v několik zásadních obratů, setkání a prohlášení. Pojďme si je všechny přehledně projít!

Jak Trump přemýšlí o Ukrajině

V průběhu prezidentství Joea Bidena tvrdil, že pokud by on byl prezidentem, k válce by nikdy nedošlo. Konflikt na Ukrajině využíval primárně k útokům na svého politického soka. Opakovaně zmiňoval, že Putin zaútočil na sousední země během prezidentsví Bidena, Bushe a Obamy, ale během jeho úřadování ne. „Rozuměl mi a pochopil, že si na nic nehraju,“ tvrdil.

Na rozdíl od Bidena a demokratů Trump odmítá vojenskou a finanční pomoc Ukrajině. Republikáni před volbami deklarovali, že v případě vítězství pomoc napadené zemi pozastaví. Důvodů je několik.
První je izolacionismus, kdy se konzervativní politici USA chtějí soustředit primárně na vlastní zemi a miliardy poslané do zahraničí využít doma. Dále pak jeho přesvědčení, že se země měly dohodnout a Ukrajina předat část svých území, aby nedošlo k válce.

Evropu kritizují, že v rámci NATO nepřispívá dostatečně do rozpočtu na kolektivní obranu. Evropské státy prakticky nikdy nedodržovaly závazek vyčlenit minimum 2 % HDP na obranu, což Trumpovi vadí, protože pak USA nesou větší finanční zátěž. V neposlední řadě Trump v pomoci Ukrajině nevidí dostatečný benefit pro USA.

Zásadní zvraty

a) Hovor mezi Trumpem a Putinem

USA po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 zavedly vůči agresorovi sankce. Země si navzájem vyhostili diplomaty a na nejvyšší úrovni nastalo ticho. Snahu o izolaci Putina narušil až příchod Trumpa. Ten si s ruským prezidentem 90 minut telefonoval a jejich vyjednávací týmy připravují osobní schůzku, ke které by mohlo dojít už před koncem února v Saúdské Arábii. Zároveň se dohodli, že navzájem navštíví své země.

K telefonickému hovoru došlo ve středu 13. února a od toho momentu se dějí věci. Trump hned po konci callu prohlásil, že okamžitě začnou jednání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou. O své dohodě s Putinem následně informoval ukrajinského prezidenta Zelenského.

b) Schůze v Rijádu

Telefonický hovor mezi Trumpem a Putinem naznačoval, co mělo přijít. Ukrajina se posouvá na druhou kolej a jednat o jejím osudu budou primárně ruský a americký prezident. Tuto logiku zpečetila schůzka v saúdskoarabském Rijádu, na kterou nebyl pozván ani zástupce Ukrajiny ani Evropy.

Za zavřenými dveřmi se na čtyři a půl hodiny sešli ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, zahraničněpolitický poradce Kremlu Jurij Ušakov a ministr zahraničí USA Marco Rubio s poradcem Bílého domu pro národní bezpečnost Mikem Waltzem a zmocněncem pro Blízký východ Stevem Witkoffem.

Rozhovory se podle obou stran týkaly obnovení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem, podle americké také řešení možností, jak ukončit válku na Ukrajině. Delegace se také dohodly na vytvoření vyjednávacích týmů a předběžně si odsouhlasily osobní schůzku Putina a Trumpa.

c) Pařížské summity

V reakci na Trumpovo rozhodnutí jednat s Putinem o Ukrajině bez evropských a ukrajinských zástupců byl do Paříže Emmanuelem Macronem svolán krizový summit. V pondělí se konalo jeho první a ve středu druhé kolo, kterého se účastnilo i Česko.

Macron a britský premiér Keir Starmer následně oznámili, že příští týden navštíví Washington. Evropská unie ve středu oznámila další balík sankcí vůči Rusku.

d) Přestřelky mezi Ukrajinou a USA

Víc než cokoli ale svět šokovala ostrá slova Trumpa na adresu Zelenského. Americký prezident jej označil za „diktátora“ a vytkl mu, že si válku začal sám. Na tiskové konferenci prohlásil, že Ukrajina měla tři roky na to, aby konflikt vyřešila, a že „nikdy neměla válku začínat.“ Zelenského pak nazval „průměrně úspěšným komikem“ a tvrdil, že má čtyřprocentní podporu obyvatel Ukrajiny (in fact je to víc jak 50 %).

Zelenskyj na konto urážek uvedl, že americký prezident „žije v Ruskem vytvořeném dezinformačním prostoru“. Zároveň předtím odmítl podepsat dohodu, kterou mu Trump nabízel výměnou za pokračující americkou pomoc. Americký prezident chtěl výměnou dostat významnou část ukrajinského nerostného bohatství.

Co bude dál?

Aktuální situace je velmi turbulentní a nepředvídatelná. Západní rozvědky tvrdí, že Putinovi nejde o skutečný mír a nadále má zájem ovládnout celou Ukrajinu. Zelenského pozice se s chladnoucími vztahy s USA výrazně zhoršila, a stejně tak i situace Evropy, která musí urychleně hledat řešení.

Padají návrhy od vytvoření společné evropské armády, což ale řada zemí odmítá, po vyslání evropských vojáků na Ukrajinu, kteří by působili jako peacekeepers a záruka, že Putin nebude riskovat otevřený konflikt s dalšími státy.

S největší pravděpodobností pak skutečně dojde k osobnímu setkání Trumpa s Putinem. Jak se dohodnou a jakou roli v tom bude hrát Evropa a Ukrajina, je momentálně ve hvězdách.