Od útoku na bratislavskou Tepláreň uplynuly tři roky a výzva Společně proti nenávisti se naplnila jen zčásti. Kde Česko v ochraně LGBTQ+ lidí pokročila a jaké naděje a rizika může přinést nová Sněmovna?
Před třemi lety, po útoku na queer bar Tepláreň v Bratislavě, při němž zemřeli Matúš a Juraj a další byli zraněni, vydalo čtyřiadvacet českých lidskoprávních organizací výzvu Společně proti nenávisti adresovanou české politické reprezentaci.
Cílem výzvy bylo prosadit tři legislativní kroky, jejichž přijetím by politické vedení země snížilo riziko, aby se podobné vraždy jako v Bratislavě staly i u nás.
1. Přijetí manželství pro všechny páry.
2. Zrušení kastrací jako podmínky úřední změny pohlaví.
3. Zařazení LGBTQ+ lidí mezi skupiny osob specificky chráněné proti předsudečnému násilí.
Tři roky poté se podařilo naplnit jen část těchto požadavků. V oblasti manželství pro všechny byla Sněmovnou v roce 2024 schválena pouze forma partnerství, které sice přiznává většinu práv, ale zachovává nerovnost.
„Partnerství však není rovnost. Politici a političky se tím, že LGBTQ+ lidem upřeli plnohodnotné manželství, rozhodli nechat je nadále vyčleněné do zvláštní ohrádky mimo zbytek společnosti. Takhle rovnoprávnost nevypadá. Budeme tu, dokud nebude rovné manželství,“
Další dílčí posun přišel v oblasti práv trans lidí. Ústavní soud v květnu 2024 zrušil povinnost kastrace jako podmínku úřední změny pohlaví. Sněmovna však dosud nepřijala potřebnou právní úpravu, a trans lidé se tak od července nacházejí v právním vakuu.
Od ledna 2026 začne platit rozsáhlá novela trestního zákoníku, která mimo jiné rozšiřuje skupiny osob specificky chráněné před předsudečným násilím o sexuální orientaci a pohlaví. Trestné činy motivované nenávistí vůči LGBTQ+ osobám tak budou posuzovány stejně tvrdě jako činy motivované národnostní, rasovou nebo etnickou příslušností, politickým přesvědčením či náboženským vyznáním.
„Není to ale tak, že když od ledna někdo zaútočí na gaye, automaticky se mu navýší trest. Bude se prokazovat pohnutka. Pokud se ukáže, že pachatel je členem anti-LGBT hnutí, má v počítači nenávistný obsah, pak bude vražda gaye posuzována v kontextu této pohnuty,“
Po letošních volbách má nově zvolená Poslanecká sněmovna o jedenáct víc zákonodárců a zákonodárkyň podporujících rovné manželství než v roce 2021. Celkem jde tedy o 60 poslankyň a poslanců, kteří se k podpoře přihlásili. Podle průzkumu iniciativy Jsme fér je proti rovnosti 48 nově zvoleného členstva Sněmovny, což je o jedenáct méně než v minulém období. U části poslanců a poslankyň však jejich postoj zatím není známý.
Situace se tedy dá označit za křehkou. I přes částečný posun k větší podpoře zůstává reálné riziko, že se znovu otevře debata o ústavním zákazu manželství pro stejnopohlavní páry, jaký už platí například na Slovensku, v Maďarsku či Rusku. Návrh podobného typu byl v Česku předložen už dvakrát a stále ho podporuje nemalá část zákonodárců, kteří o něm opět začínají veřejně mluvit.
Podle Zachariášové zůstává bezpečnost LGBTQ+ lidí v Česku nadále ohrožena.
„V České republice se nacházíme v momentu, kdy do vlády míří politické subjekty otevřeně vyjadřující homofobní, transfobní, rasistické a misogynní postoje. Především ve spojitosti s Filipem Turkem se objevují nenávistné citace obsahující otřesné projevy homofobie. Dokonce se v médiích objevilo nařčení z přímého propojení Motoristů s extrémistickým webem Incorrect.cz šířícím nenávist vůči LGBTQ+ lidem i dalším skupinám. Bezpečnost LGBTQ+ lidí je tedy nadále ohrožena. Obáváme se i toho, že se zhorší,“
Kroky omezující práva LGBTQ+ lidí se nemusí týkat jen této komunity. Jak ukazují příklady se sousedního Slovenska, podobná opatření mohou postupně zasahovat do svobod celé společnosti, od školství přes reprodukční práva až po svobodu projevu.
„Jediným řešením je skutečná rovnoprávnost, kdy společnost přestane být rozdělována na různé skupiny s různými právy,“