Beltain aka pálení čarodějnic - symbolika a historie keltského svátku

Před spousty lety na našem území sídlili Keltové a jejich tradice a zvyky se ve značné míře uchovaly dodnes. Jedním ze svátků, jenž Keltové slavili, byl Beltain. Nic ti to neříká? A co třeba pálení čarodějnic? Beltain je předchůdcem a základem dnešního slavení pálení čarodějnic.

Svátek Beltain měl symbolizovat lásku a plodnost a považoval se za nejdůležitější svátek Kola roku. Slavil se a dodnes se slaví v noci z 30. dubna na 1. května. Začíná světlá část roku a v jejím čele stojí archetyp milenky (dále máme archetyp dívky, matky a stařeny). Beltain je svátkem lásky a plodnosti, protože v tuto roční dobu se příroda probouzí, kvete, roste, zvířata se páří a rodí se mláďata.

Svátek ohně

Nejznámějším zvykem spojeným s tímto magickým dnem byla oslava ohně. Oheň měl symblizovat spálení všeho špatného, co se za poslední rok nahromadilo. Dříve se stavěly dvě velké vatry - černý a bílý oheň. O ten černý se starali muži a o bílý ženy. U ohně lidé děkovali přírodě a Zemi za plodnost a úrodu. Nakonec se do černého ohně vhazovaly různé větvičky a slamění panáci. Především do něj lidé vhazovali březovou kůru, na kterou inkoustem napsali, čeho se chtějí zbavit. Do bílého ohně se zase vhazovala přání.

Černý oheň se uhasil a všichni se přesunuli k bílému ohni, kolem kterého tančili a hodovali.

Věnce z kvítí

Dalším velkým symbolem a zvykem Beltainu byly věnce z kvítí. Ty ženy pletly přes den 30. dubna. Květy představují nový začátek, plodnost a zrození, a proto tyto věnce měly ženám přivolat lásku a těhotenství. Navíc dívky a ženy do věnců vplétaly i svá přání. Věnce nosily po celý den, nebo jej vhodily do řeky, potoka, nebo jezera. Poděkovaly přírodě a tímto rituálem si vlastně vymanifestovaly partnera. Zkusit to můžeš i ty!

„Byl pozdní večer – první máj, večerní máj, byl lásky čas.“ 

Oslava lásky

Jelikož je Beltain svátkem lásky, kromě předchozího rituálu se v tento den „doporučovalo“ mít sex. Já vím, zní to zvláštně, ale ve své podstatě a historii svátku to dává smysl. S příchodem jara se příroda rozmnožuje a kvete a stejně tak by měl i člověk. Pokud pár počal dítě právě v tuto noc, dítě bylo požehnáno bohyní lásky, Zemí a pár si vytvořil spojení na celý život (i bez dítěte). Páry se také milovaly v polích a lesích, aby podpořily polodnost a úrodu země.