Asteroid Bennu: Co by se stalo, kdyby zasáhl Zemi?

Who is this diva

Asteroid Bennu je jeden z tisíců podobně velkých objektů, které blízce obíhají Zemi. Vědci ho zařadili na seznam potenciálně nebezpečných asteroidů (planetek) - vzhledem k jeho oběžné dráze a velikosti by ho zemská atmosféra nedokázala zachytit a dopad by tak byl katastrofální.

Bennu se k Zemi přibližuje zhruba každých 6 let, přímý kontakt by se podle propočtů mohl odehrát v září roku 2182, tedy zhruba za 160 let.

Jaké jsou šance?

Ke srážkám Země s takovými planetkami dochází zhruba jednou za 100 tisíc let a šance, že se to stane s Bennu, je 1 ku 2700, což výzkumníci přirovnali k házení mincí jedenáctkrát za sebou s tím stejným výsledkem. To je hodně malá šance, u can calm down.

Co by se stalo?

Nová analýza od NASA ukazuje, co by se stalo, kdyby náhodou ke kolizi došlo, a nebylo by to úplně příjemné. Nemusíš si hned představovat vyhynutí dinosaurů - Bennu má v průměru cca 500 metrů, asteroid, který se se Zemí srazil před 65 miliony lety, měl někde mezi 10 a 15 kilometry.

I když se jedná o mnohem menší těleso, pořád může způsobit dlouhodobé škody. V první vlně se jedná o samotný dopad - pokud by Bennu dopadl do oceánu, způsobil by rozsáhlá tsunami, která by dokázala spláchnout celé pobřežní oblasti. Kromě toho by hrozily i požáry, sesuvy půdy, zemětřesení nebo jiné destabilizace a samozřejmě i okamžité civilní oběti v případě, že by asteroid spadl do/blízko obydlených oblastí.

Pro představu - podle výpočtů NASA je Bennu schopný vytvořit kráter 10krát až 20krát větší než je on sám a díky devastující tlakové vlně zničit oblast velikou až jako 100násobek rozlohy kráteru.

Its a bit chilley innit?

Momentem dopadu to ale nekončí, počet obětí by se totiž zvedal hlavně s časem, jelikož dopad by ovlivnil fungování Země na další roky dopředu. Během kolize by se do atmosféry uvolnilo velké množství prachu a aerosolů, které by v ní zůstaly až dva roky a bránily by průniku dostatečného množství slunečního světla na Zem. Kvůli tomu by se silně ochladilo, podobně jako při vulkanické zimě.

Zároveň s poklesem teploty by se snížilo množství deště až o 15 procent a ozonová vrstva by se zmenšila asi o 32 procent. Zima, málo světla a nedostatek vody by měly za následek zhruba 30procentní pokles ve fotosyntéze, tím pádem i masivní potravinové výpadky a celkové narušení klimatu, ekosystémů a života na planetě. Pravděpodobnost střetu je nicméně opravdu malá.