And just like that: Žiju si svůj sen v New Yorku!

Hello, New Yorkers

Občas, vlastně docela často, abys v životě vyrostl/a, posunul/a se dál, poznal/a nové věci a nabral/a nový rozhled, musíš vystoupit ze své komfortní zóny. That's when the magic happens, se říká, a tak jsem to udělala i já! Samozřejmě jsem to udělala po svém, což znamená ve velkém, a přesunula se rovnou až za oceán. Na jiný kontinent. Do Ameriky. Do Nového Yorku!

Jakožto největší fanoušek Sex and the City jsem musela mé psací série nazvat And just like that. Proč? Protože just like that je prostě magický. Když to slyším, cítím v tom to kouzlo. Doufám, že se tak budeš cítit i ty, když si přečteš tento titulek, a snad ti to každý týden přinese i nějaké pobavení, nové zkušenosti a taky ponaučení z mých skvělých NY f*ck-upů, protože ty se mi prostě dějou. Ps: Zároveň jsem velký fanoušek Gossip Girl, takže čekej taky nějaké Blair vibes.

Kdo, co a jak k tobě vůbec mluví?

Když jsem byla menší, přišlo mi, že svět, ve kterém žiju, je pro mě moc malý, a že chci od života něco víc – zažívat něco barevnějšího, bláznivějšího. A tak jsem si umanula, že jednou budu žít v New Yorku. Ještě kdybych tam mohla dělat něco s módou... To už by byl úplně dream accomplished. ✅ A najednou jsem se v pátek 16. září probudila v hotelu na Manhattanu, aniž bych si vůbec uvědomovala, že THIS IS IT!

Plnění cílů občas vypadá hrozně těžce, když vlastně člověk vůbec neví, co a jak má dělat, jakým směrem by se měl vydat, aby dosáhl toho dalekého bodu, který má v hlavě. Spousta chytrých filozofů by asi řekla, že musíme začít těmi malými kroky, musíme si umět tu „naši cestu“ rozkouskovat a začít se soustředit na „teď a tady“. Tak nějak jsem si tyto výroky dala do hlavy, začala jsem žít v ten daný moment a přestala se stresovat nad tím, co bude v dálné budoucnosti. Pustila jsem se do toho, co momentálně dělám, s plnou vervou a doufala, že to mě jednou dovede k tomu mému snu. Když jsem přestala tlačit na pilu, přišlo to samo.

Najdu tu svého pana Božského?

Jsem beznadějný romantik, co má docela často nasazené růžové brýle. Dříve jsem si myslela, jak si najdu v NY svou velkou Lásku, tu s velkým L! Žila jsem v tom snu, kdy jsem si myslela, že v NY se splní všechno; můj ideální pan Božský nebo Chuck, moje kariéra, studium a vesměs celý můj vesmír.

Takové myšlenky jsem měla někdy v patnácti. Pojďme se tedy přesunout do reality. Sice jsem tu zhruba dva týdny, ale už teď vím, že na ničem takovém nelpím. Za poslední dobu jsem totiž zjistila, že Česko samotné má speciální místo v mém srdíčku a až tolik se mi odtamtud nechce utíkat. Nejenom kvůli tomu, že Amerika nemá úplně snový jak zdravotní, tak školní systém, ale i třeba kvůli faktu, že Amerika je opravdu dokonalá jen pro jednu třídu, a to tu nejbohatší smetánku. Dennodenně zde člověk na ulici vídá lidi bez domova a ty, co opravdu potřebují pomocnou ruku. Proto je třeba si uvědomit, že my se doma až tak zle nemáme, jenom si toho naplno nevážíme. Jasně, přiznávám, je tu mnohem více možností, výběru a všechno je tu tak trošku „too much“. Lidi jsou tu too much, ulice jsou přeplněné, jídla je tu tolik, že člověk ani neví, z čeho si má vybírat, a v noci z toho celého ani nemůže spát. Ráda říkám: „V jednoduchosti je krása,“ a tím bych asi tuhle debatu zakončila.

Pokud tu potkám pana Božského, nemyslím si, že to bude ten pan Božský, na kterého jsem vždycky čekala, kterého jsem měla v hlavě. Myslím si, že ten „newyorský pan Božský,“ kterého hledám, jsem vlastně JÁ SAMA! Chci tu pomalu, ale jistě najít samu sebe nebo se alespoň malinko přiblížit k tomu svému JÁ. Chci tu zkoušet nové věci, chci objevovat nová místa, ale i ta v sobě samotné, na jejich práh jsem ještě nikdy nevkročila.

Teď už máš malinko přehled o tom, co, kdo a jak jsem, a můžeme se vrhnout na to, co tu vlastně dělám!

Co dělám v Americe?

V Česku studuji americkou univerzitu v Praze, tudíž mám možnost vycestovat poměrně lehce při svém studiu. Jsem takový světoběžník (což znamená, že ráda cestuju), proto jsem se rozhodla vyjet do nové školy, prostředí, návyků. Prvotně to ale vůbec neměl být New York! Původně jsem měla jít na univerzitu na Floridě, kde shodou okolností je i přítelkyně mé dětské lásky, jakože what the f**k?! Nemohla by to být větší náhoda. To jsem ale zjistila naštěstí až vzápětí, když jsem se dostala na univerzitu v New Yorku, takže jsem ten fakt už jen tak vyfiltrovala a říkám si, že všechno zlé je pro něco dobré a ještěže ta komunikace s floridskou univerzitou nevyšla! LOL.

Aby ses už nenudil/a, tak tuhle kapitolu tady zakončím. Příští týden se těším na moje další girly-gossip vypovídání se s tebou. Začnu už o tom, jaké problémky jsem měla, když jsem se potřebovala dostat do Ameriky, protože až taková legrace to není, a taky o cestě a prvních dvou týdnech!