Poslední půl rok jsem žila v USA, a tak jsem vyrazila i na nějaký výlety. A i přes to, že to není vůbec levná země, většinu času jsem se to snažila udělat levně a studentsky. Pojďte se se mnou podívat na to, jak se mi to povedlo.
Než pojedeš cestovat do USA, doporučuju si určit priority a to, co tě nejvíce zajímá. Není to totiž jako v Evropě, kde v každém druhém městě najdeš krásný historický místa a plno kultury. Naopak. A i když podle mě mají i některý americký města svoje kouzlo, národní parky ve Spojených státech jsou podle mě jiný level.
Kam bych jela znovu a klidně tisíckrát:
Kam bych jela znovu a klidně tisíckrát, i když je tam už trošku přelidněno:
První výlet, na který jsem vyjela, byl roadtrip s mýma kámoškama, na který jsem se přidala na poslední chvíli, takže jsem přeskočila fázi plánování a prostě jsem jela. Spojený státy jsou obrovský, a proto, když se chceš podívat do jiného státu, většinou musíš letět. A letenky jsou většinou něco, na čem bohužel neušetříš, pokud si lokalitu nevybíráš podle toho, kam jsou zrovna letenky nejlevnější. Na čem ušetřit můžeš jsou zavazadla, za ty stejně jako v Evropě musíš připlácet a částky to nejsou vůbec malý, pokud tedy nutně kufry nepotřebuješ, zabal si do batohu (nebo jako já do kabelky) a leť!
Jestli na něčem naopak ušetřit můžeš, a to hodně, je to ubytování a jídlo. Já byla z Evropy zvyklá, že na Airbnb může člověk najít skoro všude hezký levný ubytování. V USA sice jsou taky, ale ceny už tak nízký nejsou a ve chvíli, kdy jste na roadtripu a máš i auto, objevuje se další komplikace. Kam dát auto?
Nejlíp nám proto nakonec vyšlo bydlení v motelech, který vypadají asi přesně tak, jak si je představuješ z amerických filmů. Budova do tvaru U, velká svítící cedule, uprostřed parkoviště, v pokoji dvě obrovský postele a zprvu trošku „někdo mě tu stopro zabije” vibe. Někde je to hezčí, někde trošku špinavější, ale ve výsledku je to všude v pohodě, a hlavně levný a s parkováním.
Další výhodou motelů je, že díky nim můžeš ušetřit i na jídle. Často totiž mají snídaně formou švédských stolů v ceně. My jsme o tom ze začátku nevěděly, a pak nás to každý ráno zachraňovalo před další několikahodinovou cestou v autě s hladem.
Jídlo samotný je v USA o dost dražší. Pro představu i v mekáči dáš třeba za velký Big Mac menu v přepočtu cca 350 korun, takže rozhodně neušetříš ani jezením fastfoodů. Pokud teda nechceš dávat denně za každé jídlo bambilion, doporučuju si zajet do Walmartu, koupit si tousty s pestem a sýrem a prostě si dělat sandwiche!
Jestli bych něco ve Spojených státech doporučila, tak to jsou právě národní parky, který jsou naprosto dechberoucí. Já jsem jich projela asi 8, a vždycky, když jsem si řekla, že hezčí už to být nemůže, zase jsem jenom beze slov zírala a nechápala. Především neuvěřitelný jsou národní parky v okolí státu Utah, které jsou plné nádherných kaňonů. A vzhledem k tomu, že jich tam je několik, ty méně známé si můžeš užít i bez návalu lidí.
Mezi nejznámější národní parky patří i ten, kde se nacházejí Niagarské vodopády. Než jsem na ně vyrazila, v podstatě úplně všichni mi říkali, ať jedu na kanadskou stranu, že je lepší. To jsem nakonec neudělala, dobrý vysvětlení k tomu nemám, prostě jsem si nezařídila vízum, protože jsem administrativního zařizování měla už dost. Ale můžu vám aspoň říct, že i z tý americký strany to stojí za to.
Přijela jsem tam už večer, v letní sezóně tam totiž jsou každou noc ohňostroje. Samotný vodopády jsou po setmění osvětlený, a pokud je nějaký speciální den nebo svátek, barevně se osvětlení přizpůsobí. Se začátkem ohňostrojů je pak pohled naprosto kouzelný.
Druhý den jsem jela na vodopády na 8 ráno, abych se vyhnula davům, chtěla jsem totiž jet lodí přímo pod vodopády. A tím začal jeden z nejlepších zážitků, které jsem v USA měla. Pokud ale nemáš rád*a vodu, pravděpodobně budeš mít dost jinej názor. Plavba lodí tě totiž vezme pod vodopády takovým způsobem, že i když ti dají pláštěnku, odjíždíš úplně mokrý*á. Podobný zážitek je pak i stezka, kterou dojdeš na můstek přímo pod vodopády, aby sis mohl*a vyzkoušet jejich sílu. Jestli proto za mě něco za to stojí, i když se za to platí, jsou to právě tyhle dvě věci!