Massachusettský technologický institut (MIT) nedávno provedl studii, ve které vědci*vědkyně zkoumali efekt používání ChatGPT na lidský mozek. A výsledky? We're cooked, chat.
Lidský mozek je tak trochu jako svaly - potřebuje aktivitu, aby správně fungoval. V gymu zvedneš váhy, zaběháš si nebo dáš pilates a víš, že když chceš vidět výsledky, fitness rutina se prostě nedá obejít. A s mozkem to není jinak, jenom je ta práce méně viditelná. Co se s ním děje, když ho nevyužíváme naplno ale „pomáháme“ si nástroji jako je ChatGPT zkoumali vědci a vědkyně z MIT.
54 lidí ve věku mezi 18 a 39 rozdělili do tří skupin a zadali jim napsat tři různé eseje na SAT levelu (něco jako naše SCIA). První skupina měla k dispozici ChatGPT, druhá Google a třetí nic. Během psaní bylo účastnictvo připojeno na EEG, které zaznamenávalo mozkovou aktivitu a surprise, surprise - nejnižší aktivitu vykázala skupina používající ChatGPT. Skupina zaostávala hlavně na nervové, lingvistické a behaviorální úrovni, a to konzistentně během několika měsíců, co studie probíhala. Ke konci už navíc byla „línější“ než zbylé dvě skupiny a spíš se uchylovala ke kopírování toho, co vygeneroval ChatGPT.
Studie ještě neprošla peer review, její výsledky ale zatím naznačují, že jazykové modely jako ChatGPT by mohly především u mladých lidí poškodit schopnost se učit. Zatímco „brain only“ skupina vykazovala nejvyšší neuronovou konektivitu (hlavně v tzv. alfa, theta a delta oblastech, které se pojí s kreativitou, pamětí a sémantickým zpracováním informací aka pochopením významu textu), skupina používající ChatGPT si ze svých esejí skoro nic nepamatovala a alfa a theta vlny účastníků*účastnic byly nízké, pravděpodobně protože používáním AI obcházeli hlubší paměťové procesy.
Zajímavé je, že skupina využívající Google na tom byla podobně jako brain only skupina, což naznačuje, že problém není internet nebo technologie, ale spíš jazykové modely, které práci dělají za nás.
Výzkumnictvo se po každé 20minutové writing session ptalo jednotlivých členů a členek skupin na řadu otázek - např. „Můžeš citovat jednu větu ze své eseje?“ nebo „Jsi s esejí spokojený*á?“. Na první otázku nebylo schopných odpovědět více než 80 % lidí z ChatGPT skupiny, zatímco u brain only a Google skupiny se číslo pohybovalo na 11 %.
To záleží. Výsledky studie nejsou směrodatné a kromě alarmujících poznatků naznačují i trochu světlejší stránku věci. Po ukončení všech tří esejí mělo účastnictvo jednu z nich přepsat. ChatGPT skupina bez jakékoliv pomoci a brain only skupina mohla naopak používat ChatGPT. První skupina si překvapivě nevedla moc dobře, ta druhá ale ano, a EEG ukázalo vysokou míru konektivity v celém mozku - aka schopnost propojit různé mozkové oblasti tak, aby společně zvládly splnit úkol. Mozková konektivita je důležitá, jelikož čím komplexnější propojení máme, tím složitější úkoly můžeme plnit.
Právě tenhle aspekt nám podle autorů*autorek dává naději, že když budeme AI používat správně, mohlo v učení pomoct, ne ho zhoršovat. Takže až budeš chtít přístě použít Chat na sepsání nákupního seznamu nebo vytvoření fitness rutiny, zkus se nejdřív sám*sama zamyslet.
Zdroje: MIT, Time, Medium, TechCrunch, Harward Health, Forbes, ScienceDirect