Pravidelně si na hodinkách kontroluješ kroky, místo MHD chodíš pěšky a třikrát obcházíš barák, abys na konci dne měl/a 10 tisíc kroků? Tak se na to vykašli, je to jenom marketing.
Pokud chceme zjistit, kde se bájných „10 tisíc kroků denně“ vzalo, musíme se vypravit na olympiádu v roce 1964 do Tokia, během které řada místních i mezinárodních společností intenzivně propagovala řadu PR a marketingových kampaní, které se snažily využít okolní fitness mánie.
Jedna taková kampaň zahrnovala marketing krokoměru s názvem Manpo-Kei, což v japonštině doslova znamená „měřič 10 tisíc kroků“. Od té doby se tenhle údaj objevuje všude coby podpora zdravého životního stylu.
Teď si určitě říkáš, jestli tedy opravdu existuje nějaký počet kroků, který by měl člověk denně ujít, aby se udržel fit, co? Optimální ne.
10 tisíc kroků je sice zapamatovatelný cíl, ale může být vlastně i kontraproduktivní. Studie Texaské univerzity v Austinu ukázala, že jedna hodina cvičení je mnohem méně přínosná, pokud zbytek dne strávíš sezením a spánkem. Na základě shromážděných důkazů doporučuje mnoho světových směrnic pro fyzickou aktivitu minimálně 150 minut středně intenzivní fyzické aktivity týdně. To odpovídá 30 minutám denně. Půlhodina aktivity odpovídá přibližně 3 tisícům až 4 tisícům kroků při mírném tempu.
Například australská studie zjistila, že lidé, kteří denně ujdou více než 5 tisíc kroků, mají mnohem nižší riziko srdečních onemocnění a mrtvice než ti, kteří ujdou méně než 5 tisíc. Odpověď tedy zní, že přesný počet kroků není určený, nic se nemá přehánět, ale flákat by se člověk taky neměl.