Rok 2021 je konečně za námi. Ať už byl jakýkoliv, po hudební stránce byl nadprůměrně plodný a vypadá to, že letošní rok oproti němu rozhodně nemíní být pozadu. Tady je 10 hudebníků a kapel, které se o to (snad) postarají.
Honorable mentions: The Cure, Král’ová, Annet X, Spellling, Little Simz, Azealia Banks, Terra, Naty Hrychová, Dommi
Tahle sedmičlenná kapela hrající změť post-punku, post-rocku, jazzu, mluveného slova a tradičního židovského klezmeru vloni vydala debut, který kritici po právu označili za jedno z nejlepších alb roku.
S tím naprosto souhlasím a vůbec se nedivím, že chce skupina na svůj loňský úspěch co nejdříve navázat. Ani tomu, že to vzala hopem. Novinka Ants from Up There totiž vyjde už 4. února. Je možné z ní ochutnat zatím čtyři parádní singly. Ty dost jasně napovídají, že se téhle partě opět zadařilo.
Průkopnice hyperpopu – pro Gen Z gays něco jako byla Cher pro ty, co pamatují Stonewall – a první popstar verze 2.0 vydala v roce 2019 veleúspěšnou desku Charli. Ta byla vstupenkou do mainstreamu pro (v té době obskurní) hyperpop a zároveň zajistila devětadvacetileté rodačce z Cambridge statut legendy a vizionářky.
Na letošek zpěvačka ohlásila album CRASH, na němž se má mezi hosty objevit například Caroline Polachek.
Z celého toho množství hudebních objevů, co jsem v posledních letech posbíral, jsou Jockstrap jedním z těch nejcennějších. Když jsem předloni narazil na geniální úlet ve formě EPčka Wicked City od podivného britského dua s docela vtipným názvem, našel jsem, co jsem dlouho hledal. Někoho, kdo produkuje glitchy art pop s příměsí noisu a breakbeatu a dělá to dobře.
Jejich hudba je divno-trip bez drog – těmi jsou totiž Jockstrap samotní. Letos by údajně měli přijít s novým projektem. Vy zatím ochutnejte ten dosavadní.
Björk toho za svou skoro 30 let trvající sólovou kariéru stihla dost — zmlátila novináře, stala se nejslavnější Islanďankou své doby, nahrála jednu z nejlepších desek ever (Homogenic), napsala song pro Madonnu (Bedtime Story), pomohla Arce dostat se na vrchol a tak dál.
A poslední roky? Kdo ví, hudba to bohužel nebyla. To se ale letos konečně změní, protože Björk vydá novinku navazující na poslední album Utopia. Jeho další vývoj popsala jako „album určené pro lidi, jejichž tanečními kluby jsou vlastní obýváky“. Ok, už teď to miluju.
Tahle éterická bytost a její hudba rozhodně není pro každého. Ignota, rodilá Američanka s diplomem z klasické hudby, produkuje neoklasicistní darkwave. Nebojí se křičet, často na sebe ve vokálech vrství pět různých stop, a vytváří tak neotřelé harmonie. Zároveň se pohybuje i na industriální scéně, jejíž prvky hojně užívá ve své hudbě.
Její poslední deska je podle mého nejlepším albem loňského roku. A ačkoliv se po roce novinky asi nedočkáme, vyplatí se Ignotu sledovat už jen proto, jak fascinující člověk to je.
Artpopová diva, jejíž sólová dráha započala před třemi roky výborným albem Pang, zatím pro letošek žádný drop nepotvrdila. Pustila však ven singl Bunny Is A Rider, na jehož základě staví celý hudební svět své přesvědčení, že deska letos vyjde.
Dalším hurá na věci je, že soudě dle zvuku nové písně, se Caroline vykašle na všudypřítomný trend synthpopové a disco nostalgie, a nás tak nečeká v pořadí asi tak stý projekt s tou samou myšlenkou. Uf.
Hudební stocks roku 2022 vystřelily nahoru ve chvíli, kdy tahle kanadská sophistipopová kapela ohlásila nové album Labyrinthitis. Po poslední, na poměry kapely poměrně chladně přijaté, studiovce Have We Met jsou očekávání vysoká. Já si počkám na celek, ale vy si můžete z alba pustit první singl.
Pokud Destroyer neznáte, poslechněte určitě Kaputt — album, které můj skvělý kamarád Robert popsal jako „soundtrack ke století, které se nikdy neodehrálo“. A já nikdy neslyšel nic víc accurate. Je to zážitek.
Trigger warning: Tato kapela je z Brna. A i když si o tamních obyvatelích Pražáci opravdu nemyslí vůbec nic, zrovna na tyhle kluky by si názor rozhodně udělat měli.
Pusťte poslední obydlenou zatáčku před Vídní z hlavy, jako to děláte i po zbytek času, hitněte play a poslouchejte fantasticky zabarvený hlas frontmana Matyáše Kyncla, který všemu dává korunu svým poněkud neotřelým pěveckým projevem. Ten nesedne každému, ale pro mě je vokál na aktuálním singlu KOUSNI MĚ DO UCHA jednou z nejlepších věcí, kterou jsem v poslední době slyšel. A jestli je tohle zvuk, za kterým se kapela dál vydá, tak mají ti kluci brněnský slušně našlápnuto.
Jo, fakt. Královna popu, mistryně sebepropagace, nejkontroverznější z kontroverzních a nesmrtelná ikona herself. Dlouhodobě si udržuje zhruba tříletou pauzu mezi alby, přičemž od vydání její poslední studiovky Madame X letos uplyne právě taková doba.
Tohle LP, na němž Madge prošla další kompletní reinvention své hudby a sebe sama, a to v 62 letech (!), je i přes nějaké ty mouchy důvodem, proč se těšit na cokoliv, co přijde dál.
Od vydání veleúspěšného DAMN. uběhlo už dlouhých pět let, což je pauza řádově delší, než jaká kdy rozdělovala dva Lamarovy studiové projekty. Po letech čekání to však vypadá, že letos už by to mohlo konečně klapnout.
Nasvědčuje tomu i fakt, že se Kendrick nedávno objevil po boku Baby Keema na tracku family ties, což nápadně připomíná situaci s předešlými projekty, před jejichž vydáním se na oči veřejnosti vracel postupně, skrze featuringy. Navíc byl o zmíněný singl v digitální podobě takový zájem, že by bylo překvapivé, kdyby tak masivní momentum nevyužil.