Začíná WW3? Internet je v panice, ale experti klidní situaci

Evropané věří, že bude válka

Podle průzkumu společnosti YouGov provedeném v Británii, Francii, Německu, Itálii a Španělsku si zhruba polovina dotazovaných myslí, že v horizontu pěti až deseti let vypukne další světová válka.

Skoro tři čtvrtiny dotázaných si myslí, že by příští světová válka byla jaderná, a z toho důvodu by byla daleko brutálnější než dvě předchozí. Více než čtvrtina lidí si myslí, že příští světová válka bude stát život většinu lidí na Zemi.

Jako největší riziko lidé vidí napětí mezi Ruskem a Evropou a islamistický terorismus. S odstupem jsou to pak tenze mezi Evropou a USA po nástupu Donalda Trumpa. Nejmenší obavy mají lidé z napětí mezi evropskými státy.

Svoje obavy sdílíme prostřednictvím memes

Kde se válčí a co hrozí

Rusko–Ukrajina Už od února 2022 trvá největší válka v Evropě od roku 1945. Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala jednotnou podporu Západu Ukrajině, ale zároveň nepřímý střet NATO vs. Rusko. Konflikt vstupuje do čtvrtého roku a mír je zatím v nedohlednu.

Moskva dává najevo, že se svých „strategických cílů“ v podobě podrobení Ukrajiny nevzdá, což naznačuje možnost zdlouhavé opotřebovací války. Přímá konfrontace Ruska s členskými zeměmi NATO se zatím daří odvracet; alianční odstrašení funguje i díky konvenční převaze NATO nad Ruskem.

Konflikt ale nadále představuje riziko eskalace – zejména pokud by došlo k nějakému incidentu mimo území Ukrajiny, použití taktických jaderných zbraní, či kolapsu ruského režimu.

Blízký východ (Izrael, Palestina, Írán): V této oblasti přetrvává dlouhodobé napětí mezi Izraelem a Palestinci a nově eskaluje konflikt mezi Izraelem a Íránem. Izraelsko-palestinský spor zůstává nevyřešený; Pásmo Gazy a Západní břeh zažívají opakované vlny izraelské agrese a jsou na hraně nuceného vysídlení původních obyvatel.

Ještě závažnější je však íránský regionální vliv a konfrontace s Izraelem. Před pár dny podnikl Izrael bezprecedentní letecké údery proti desítkám cílů v Íránu (včetně jaderných zařízení). Podle analytiků tím výrazně vzrostla pravděpodobnost vypuknutí velkého konfliktu na Blízkém východě, nejvíce za dlouhá léta.

Hrozí zapojení íránských spojenců, jako je libanonský Hizballáh či šiítské milice v Sýrii a Iráku, což by rozšířilo válku regionálně. Spojené státy – tradiční spojenec Izraele – byly navíc na popud prezidenta Trumpa vtaženy do bojů.

Čína–Tchaj-wan a východní Asie Roste napětí mezi pevninskou Čínou a ostrovním Tchaj-wanem. Čína považuje Tchaj-wan za svou provincii a nevylučuje vojenské sjednocení, zatímco USA slibují Tchaj-peji pomoc při obraně.

V okolí Tchaj-wanu proto probíhají demonstrativní čínská cvičení a narušování tchajwanského prostoru, což zvyšuje riziko incidentu. Analytici varují, že případná invaze Číny na Tchaj-wan by mohla spustit globální konflikt – USA a některé spojenecké mocnosti by se patrně zapojily, což by znamenalo střet světových velmocí.

Kromě Číny nelze opomenout ani Severní Koreu, která pokračuje v jaderných a raketových testech a občas vyhrocuje rétoriku vůči Jižní Koreji, Japonsku a USA. Vojenský střet na Korejském poloostrově by vzhledem k jaderné výzbroji KLDR také měl globální dopady.

Co si myslí experti

Řada expertů zdůrazňuje, že žádná z velmocí si světovou válku nepřeje. Například bezpečnostní analytik Ferenc Kaiser odhaduje pravděpodobnost třetí světové války na pod 1 % – právě proto, že mocnosti nemají zájem na eskalaci, ať už Rusko vyčerpané válčením na Ukrajině, nebo Čína, která sází spíše na ekonomický vliv.

Na druhou stranu z více než 350 expertů a expertek z Atlantic Council si 40 % myslí, že do roku 2035 dojde ke konfliktu globálních velmocí a podle části z nich dojde k použití jaderné zbraně.

Například historik Timothy Snyder ale upozorňuje, že díky boji Ukrajinců se scénář světové války stává méně pravděpodobným, protože Rusko je vojensky zaměstnáno a Západ je ve střehu (přirovnává Ukrajince k „hasičům“ bránícím rozšíření požáru). Odstrašující efekt jaderných zbraní nelze podcenit – lídři vědí, že přímý střet USA a Ruska/Číny by znamenal nepřijatelnou zkázu pro všechny. I proto se konflikty odehrávají zatím jen nepřímo (proxy války).

Michael Romancov upozorňuje, že termín světová válka by měl být užíván jen, pokud by opravdu všechny světové velmoci byly ve vzájemném boji – to naštěstí nyní neplatí a doufejme, že k tomu nedojde ani v budoucnu. Současné konflikty (Ukrajina, Írán, Jemen aj.) sice zaznamenávají zapojení mnoha států, ale většinou jen nepřímou formou (dodávky zbraní, dobrovolníci).

Lze to přirovnat k epizodám studené války, kdy USA a SSSR bojovaly „na dálku“ přes spojence v Koreji, Vietnamu či Afghánistánu, aniž by došlo k otevřenému střetu jejich armád. Tento model zástupných konfliktů zatím přetrvává a brzdí přerod v globální válku.

Na druhou stranu rostou vojenské výdaje napříč celým světem. V roce 2024 dosáhly rekordních 2,72 bilionu USD, což je nárůst o 9,4 % proti předchozímu roku a největší skok od konce studené války. Velmoci modernizují své arzenály – vyvíjejí se hypersonické střely nebo bezpilotní drony s umělou inteligencí. Toto hromadění zbraní může zvyšovat strach a podezřívavost mezi státy. Na jedné straně funguje odstrašení (např. jaderné zbraně odrazují od přímého útoku), na druhé straně ale závody ve zbrojení historicky zvyšují napětí a riziko nechtěné války – státy mají tendenci více hazardovat, když se cítí silnější. Roli může hrát i nešťastná náhoda, která rozpoutá konflikt.