Vláda zastropovala ceny u elektřiny na 6 korun za kilowatthodinu, u plynu na 3 koruny za kilowatthodinu. Vliv na výši záloh bude mít cenový strop od listopadu, stát na opatření dá maximálně 130 miliard korun.
Řešení vysokých cen energií pro průmysl chce vláda představit ve středu, píše ČTK. Premiér Petr Fiala a další členové kabinetu po jednání vlády poukazovali na úspory pro domácnosti a živnostníky proti nynějším vysokým cenám, meziročně ale budou platby vyšší až o několik desítek tisíc korun, vyplývá z vládních materiálů.
Podle opozice přišlo rozhodnutí pozdě a cenové stropy jsou příliš vysoko. Podle vládou zveřejněných materiálů letos domácnost, která má běžnou spotřebu elektřiny, zaplatí zhruba 13 677 korun.
Bez určení cenového stropu by taková domácnost mohla v příštím roce zaplatit až 38 385 korun, po zásahu vlády ale může očekávat vyúčtování ve výši 18 100 korun.
Rodinám využívajícím elektřinu také na ohřev vody a topení by se účet mohl příští rok vyšplhat až na 185 000 korun za rok, se zastropováním to bude zhruba 73 600 korun proti letošním asi 53 900 Kč.
U plynu je situace obdobná. Rodiny, které na plynu jen vaří, letos podle modelu vlády zaplatí 2 970 korun. Pokud by nebyl stanoven strop, hrozilo by lidem vyúčtování ve výši 4 892 korun, po zavedení stropu zaplatí 3 399 korun.
Domácnostem, které plynem topí, hrozila příští rok platba téměř 143 000 korun, zaplatit by ale měly zhruba 72 000 korun proti letošním asi 33 400 Kč.
Podle zástupců opozice vláda cenové stropy silové elektřiny a plynu stanovila příliš vysoko. První místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček označil dnes představené energetické plány kabinetu za velké zklamání.
Rozpočtové dopady zastropování ceny elektrického proudu a plynu vyčíslil na maximálně 130 miliard korun ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Stát na náklady použije mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z neočekávaných zisků a příjmy z emisních povolenek, dodal.