Přihlášení se k heyfomo

Po přihlášení budeš mít přístup ke všemu obsahu na heyfomo.cz, můžeš komentovat články a další features, just do it!
Reset hesla
Zdroj: Osobní archiv Adély Švehlíkové

Tohle je příběh o tom, jak jsem našla svou vysněnou tašku (TW: I’m being dramatic as always)

Byla to dlouhá cesta plná děr, rozpáraných švů, očekávání a zklamání. Na konci tunelu se však objevilo světlo a já mohu s klidným srdcem říct, že jsem po několika letech hledání našla tote bag přesně podle mých představ. #nevergiveup

Zaslouží si taška honorable mention? A nebavíme se o Birkince, Falabelle, Saddle Bagu nebo podobně profláklých modelech (Birkinku bych ovšem brala nahned). Bavíme se o mém novém tote bagu, který ztělesňuje vše, co jsem od dokonalé tašky vždycky očekávala. Takže za mě si svůj příběh určitě zaslouží!

Zdroj: Osobní archiv Adély Švehlíkové

OG plátěnka navždy v mém srdci 

Psal se rok 2019 a já nastoupila do prvního ročníku na vysoké škole, kdy se Macbook stal nepostradatelnou složkou mého každodenního studentského equipmentu. Ale znáš to, seš mladej*á, alternativní :D, studuješ na umělecký škole a vystačíš si s average plátěnkou, do který nacpeš skicák, akvarely, pouzdro a v neposlední řadě i ten Mac. A proč to říkám? 

Zdroj: Osobní archiv Adély Švehlíkové

Protože ona ta plátěnka byla prvním krokem k tomu najít dokonalou tašku, bcs at the end of the day se do ní opravdu vešlo spoustu věcí. Zároveň se mně líbil její jednoduchý tvar a dlouhý uši. Mínusem však byla omezená životnost a ne úplně IT barvička. Ale za pár desítek Kč dobrej steal. 

Zdroj: Propagační materiál inetprint.cz

V následujících několika letech jsem se tedy točila v kruhu plátěnek, a střídala alespoň nějaký z vícegramážových materiálů a v různých barevných provedeních. To sice fungovalo nějakou dobu, ale to onošení vypadá proste messy, takže jsem začala cravovat plátěnku z materiálu, který se tak jednoduše neopotřebuje. 

Věř, běž, dokážeš…

No a tady začal můj research neboli honba za koženým tote bagem. V tý době (řekněme kolem roku 2021-2022) jsem si s mým kamarádem začala pohrávat s myšlenkou toho, že bychom vytvořili nějaký vlastní tašky, protože jsme byli přesvědčeni o tom, že prostorný, jednoduchý, kvalitní, černý tašky jsou prostě dírou na trhu. Ale znáš to, prokrastinace maxxing a nad našimi ambicemi se casually stáhla mračna lol. 

Moje pozornost se tedy upřela směrem k NÁKUPU kožených tote bagů. Vzhledem k tomu, že všechny brand new byly buď nekřesťansky pricey nebo na hranici s laciností, zkoušela jsem štěstí na Vintedu nebo v sekáčích. Podařilo se mně sice ulovit nějaký kousky, i ty mě ale svým designem a funkčností uspokojily maximálně na dva měsíce. Chyběl mně ten minimalismus mých milovaných plátěnek z výšky, přičemž všechny tyhle vintage kabelky byly plný cvočků, zipů a pochybných kovových komponentů. 

Not really a fun fact: Když jsem chtěla ten minimalismus a praktičnost, tak jsem si koupila vintage Balenciaga City Bag:D. Pro ty, co neví, asi neexistuje taška s větším množstvím POCHYBNÝCH KOVOVÝCH KOMPONENTŮ. Další struggle spočíval v tom, že měla moc krátký uši (ofc, že jsem šetřila a měla ji bez popruhu), anyway Mac se mně do ní vešel, a hlavně, že jsem mohla flexit, right? 

Zdroj: Osobní archiv Adély Švehlíkové

Věřím, běžím, zakopnu a ležím…

The final straw na této strastiplné cestě byl můj dosud nejnošenější Japanese inspired tote, který spíš vypadal jako karbonová kopie Margiela Classic Japanese Handbagu. Abych mu nekřivdila, službu odvedl dobrou. Deficitem zde však bylo spojený ucho, takže vkládání věci dovnitř pro mě pokaždé bylo instantním rage baitem.

Zdroj: Osobní archiv Adély Švehlíkové

Co z toho plyne?

Několik let zkušeností mě naučilo, a jak se říká, „těžko na cvičišti, lehko na bojišti“. Tohle jsou points, které jsem věděla, že moje future dokonalá taška musí zahrnovat:

  • Rozměry obviously musí odpovídat tomu, aby se mi do ní vešly všechny necessary věci, který se mně mohou ocitnout v tašce
  • Dva uši, ne jedno
  • A ty dvě dostatečně dlouhý na to, abych si mohla tašku vzít přes rameno, jak v tank topu, tak heavy kožený bundě s mohutným rukávem
  • Žádný zip, ani jiný kovový komponenty
  • Kapsa na Mac
  • Kůže jako materiál
  • Univerzální barva (já šla nakonec do cow bags, protože yk pro efekt)
Zdroj: Osobní archiv Adély Švehlíkové

Hallelujah (Justin Bieber’s voice)

Před pár týdny jsem byla už natolik frustrovaná, že jsem si nechala tašku ušít from scratch. Jak revoluční, proč mě to nenapadlo dřív? Nevím.

Oslovila jsem k tomu mého kamaráda a also i spolužáka z výšky, Arnošta Mikuličku. Zatímco já studovala na Ateliéru Designu oděvu, Arnošt chodil na Design obuvi, kde se výuka zaměřovala také na výrobu leather goods. Když už jsem tedy dospěla k tomuto přelomovému nápadu, nechat si tote ušít, věci pak nabraly rychlý spád a já měla do necelých dvou týdnů od reachnutí dva tote bagy - jeden pro mě a druhý pro mýho kluka. 

Inspem kinda byly Cow Bags od Philemona, nad kterými jsem v minulosti přemýšlela. Avšak po technický (díly tašky jsou spojeny prostřednictvím průchodek) i finanční stránce jsem s nimi nebyla úplně ztotožněná. 

Naproti tomu Arnošt tašky kompletně ručně zpracoval na obuvnickém stroji a ke všemu je i vypodšívkoval odolným ripstop materiálem. Aby toho nebylo málo, tak jsme k nim dostali doživotní záruku, takže jsme s mým bf maximálně spokojenými zákazníci.

What can I say, já a můj dream bag jsme nerozlučná dvojka. Tahám ho s sebou všude, do práce, na nákup nebo na pofel. A ať už jsem kdekoliv a mám na sobě cokoliv, vždycky (alespoň v mé hlavě) stealnu spotlight ahaha. V příštích měsících se ale už opravdu zaměřím na signature black leather tote, a už teď vím, že to bude naprostej bengr. 

S/O Arnoštovi!