Teploty stoupají, rekordy padají. Evropa čelí sílícím vlnám veder

Podle vědců a vědkyň je Evropa nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a teploty zde rostou přibližně dvakrát rychleji než celosvětový průměr (globální průměr za posledních 30 let stoupal zhruba o 0,26 °C za dekádu, zatímco Evropa zhruba o 0,53 °C za dekádu). Přesto na tento vývoj není dostatečně připravena. Evropská infrastruktura nebyla navržena pro takto extrémní horka. Když teploty prudce stoupnou, deformují se železniční koleje, dochází k výpadkům elektrického vedení a domovy se snadno promění v místa, kde se jen těžko hledá úleva. Vlny veder tak nejsou jen nepříjemné, ale jsou i připomínkou toho, že se klima kolem nás mění rychleji, než bychom si přáli.

Nastavují se nové teplotní rekordy

Letos jde už o druhou rekordní vlnu veder během pouhých dvou měsíců. Bohužel existuje velmi reálná možnost, že některé země překonají své historické teplotní rekordy ještě před začátkem července, který bývá tradičně nejteplejším měsícem v roce. Extrémy čekají i Česko. Už tento víkend v neděli by mělo v některých místech republiky být více než 40 °C. Od roku 1918 přitom padla čtyřicítka jen třikrát.

Francie, která se v posledních dnech stala symbolem evropských veder, zažila nejteplejší den ve své historii. Průměrná teplota v celé zemi překonala dosavadní rekord z roku 2019 a v některých městech teploměry ukázaly více než 44 °C. 

Vlny veder si vyžádaly tisíce obětí

Extrémní teploty si ve Francii si podle dostupných informací od 18. června vyžádaly desítky lidských životů. Vysoké teploty přispěly také k nárůstu počtu utonutí, protože lidé hledají úlevu u vody. Tragické následky mělo horko i v okolí Bordeaux, kde zemřeli tři senioři. Francouzská média navíc informovala o úmrtí dvou malých dětí, které byly nalezeny v přehřátém autě na jihu země.

Ani Velká Británie nezůstává stranou. Teploty mají v příštích dnech překročit 38 °C a britský meteorologický úřad vydal vzácné červené varování před extrémním horkem. Školy omezují výuku, nebo zavírají, lidem se doporučuje vyhnout se zbytečnému cestování vlakem. A řeší se i dopady na energetickou i vodohospodářskou infrastrukturu. Situace je natolik vážná, že generální tajemník OSN António Guterres během London Climate Action Week poznamenal, že se Londýn „vaří" — obraz na hony vzdálený zemi proslulé svým deštivým počasím.

Stejný scénář můžeme vidět i dalších zemních napříč Evropou. Varování před vedry vyhlásilo 23 evropských zemích. Nejvyšší, červený stupeň výstrahy, vyhlásily mimo jiné Německo, Francie, Španělsko, Švýcarsko a Lucembursko.

Co stojí za spalujícími teplotami?

Podle meteorologů je hlavní příčinou takzvaná „tepelná kopule“, což je rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu, která se usadila nad velkou částí Evropy. Funguje podobně jako poklička na hrnci: brání proudění vzduchu a zadržuje teplo u zemského povrchu. Horký vzduch se tak hromadí, teploty dál rostou a ochlazení nepřichází ani během noci.

Jak upozorňuje profesor klimatologie Richard Allan z University of Reading, současné vlny veder zesiluje klimatická změna způsobená spalováním fosilních paliv. Rostoucí koncentrace skleníkových plynů zvyšuje základní teplotu planety, takže každá vlna horka je intenzivnější, než by byla v chladnějším klimatu minulosti.

Nesmíme opomíjet ani El Niño, které se právě teď rozvíjí v tropickém Pacifiku a podle předpovědí ještě zesílí. Tento jev je spojený s nárůstem teplot po celém světě. Jeho hlavní dopad ovšem přijde spíš v dalších měsících než během současné vlny veder.

Možná jsme si dlouho představovali klimatickou změnu jako něco vzdáleného. Něco, co se děje jinde nebo přijde až za několik desetiletí. Bohužel, se teploty, které považujeme za „normální“, posouvají a zdá se že mnohem rychleji, než bychom si přáli.

Otepluje se Evropa rychleji, než měla?

Odborníci a odbornice dlouho varují před zvyšujícími se teplotami a možnými nebezpečími s nimi spojenými. Otázkou zůstavá, zda je Evropa na tyto vedra připravená. Evropské domácnosti nejsou zvyklé na používání klimatizace, převážně z důvodu, že v minulosti chlazení domácností nebylo potřeba. Zatímco v USA má klimatizaci skoro 90 % domácností, v Evropě je to kolem 20 %.

Když ani v noci nepřijde ochlazení, budovy si teplo postupně ukládají. Každý další den je pak uvnitř o něco tepleji, vzduch těžší a odpočinek složitější. A právě to je podle odborníků a odbornic jeden z největších problémů dlouhotrvajících vln veder. Naše tělo totiž nedostane šanci zregenerovat. Při opravdu vysokých teplotách, zvlášť pokud je vzduch zároveň vlhký, začíná tělo ztrácet schopnost se přirozeně ochlazovat. To může vést k vyčerpání z horka, v krajních případech až k úpalu, který může mít fatální následky.

Podle klimatologa Petera Thorna přitom není na budoucnost plně připravený prakticky nikdo. Města, budovy, dopravní sítě i způsob, jakým fungujeme, vznikaly v době relativně stabilního klimatu. Jenže právě s touto stabilitou se postupně loučíme. Thorn upozorňuje, že důsledky dvou století spalování fosilních paliv už nezačínají být jen teoretickou debatou nebo vzdálenou hrozbou.

Klimatická změna už není něco, co se děje „jednou někdy v budoucnu“.  Je to něco, s čím se my sami setkáváme.