Techno-oligarchové se připravují na konec světa. Zuckerberg, Thiel, Altman a mnozí další si budují své úkryty, zatímco zbytek světa sleduje, jak se rodí technologie, která nás může všechny přesáhnout. Možná si nejsou si jistí, co přesně přijde, ale připravují se na to nejhorší.
Mark Zuckerberg od roku 2014 postupně skupoval akry a akry půdy na havajském ostrově Kauai (což provázela řada kontroverzí, například soudní spor, který Zuckerberg vedl proti místním obyvatelům*kám), kde si vybudoval Koolau ranč.
Jedná se o 1 400 akrový komplex a práce na něm jsou přísně tajné. Podle magazínu Wired museli dělníci podepsat dohody o mlčenlivosti a kdokoliv, kdo o pracích na komplexu promluvil na sociálních sítích, byl okamžitě propuštěn.
V pořadu The Circuit with Emily Chang pro Bloomberg Zuckerberg projekt popisuje jako „malý úkryt“, ale podle plánů má jít o podzemní úkryt o rozloze 465 metrů čtverečních s vlastním zdrojem energie a potravin. Spolu s cenou za pozemek má nemovitost stát více než 270 milionů dolarů.
Podobně je to i s jeho primární rezidencí v Palo Altu, kde se usadil před čtrnácti lety. Od roku 2011 koupil nejméně jedenáct nemovitostí na dvou navazujících ulicích.
Podle The New York Times Zuckerberg pod komplexem svých domů vybudoval 650 metrů čtverečních podzemních prostor. Oblast, kterou stavební plány označují jako sklepy, sousedé nazývají bunkry nebo dokonce „netopýří jeskyní miliardářů“.
A Zuckerberg není jediný.
V roce 2017 získal zakladatel Palantiru a PayPalu Peter Thiel novozélandský pas, protože tam vlastní rozsáhlé nemovitosti a plánuje se tam uchýlit v případě kolapsu společnosti. CEO OpenAI Sam Altman dokonce zavtipkoval, že by se v případě globální katastrofy přidal k Peteru Thielovi na jeho odlehlé usedlosti na Novém Zélandu.
O „pojištění proti apokalypse“ mluvil i spoluzakladatel LinkedInu Reid Hoffman. Podle něj má takové pojištění zhruba polovina superbohatých, přičemž Nový Zéland patří k jejich oblíbeným destinacím pro nákup domů.
Na co se tedy připravují? Na vzpouru? Na válku? Na to až Země bude neobyvatelná kvůli klimatické krizi? Nebo na něco, za co z velké části budou moct sami?
„Než vydáme AGI, určitě postavíme bunkr,“ údajně jednou řekl Sutskever, bývalý hlavní vědecký pracovník OpenAI. Kým myslel my, už neřekl.
Obecná umělá inteligence (AGI) je typ AI, který by dokázal přemýšlet a učit se na stejné úrovni jako člověk a z velké pravděpodobnosti bude i chytřejší, jen bez morálního kompasu a empatie. A podle expertstva k ní nemáme daleko.
CEO OpenAI Sam Altman už v prosinci 2024 řekl, že AGI dorazí „dřív, než si většina lidí myslí“. Podobně i šéf DeepMind Demis Hassabis a zakladatel Anthropic Dario Amodei mluví o tom, že by se mohla objevit už v průběhu roku 2026.
Pokud se to celé vymkne kontrole, tak techno-oligarchové mají svoje bunkry, generátory, zbraně, aby nemuseli být obětí svých vlastních činů, ale otázka je, co bude s námi ostatními? Je dost šílené, že budoucnost nás všech je v rukách hrstky technologických elit. Tam vyvstává i otázka, zda jsme my sami vlastníky své vlastní budoucnosti, ale to je na jinou debatu na jindy.
Spíš uvažuju nad tím, o co jim vlastně jde a proč vůbec podstupují takové riziko. Ještě víc peněz? Víc moci? Nějaký zvrácený komplex spasitelství, že budou naši technomesiáši? Kvůli těmto nezodpovězeným otázkám nás teoreticky všechny můžou stáhnou ke dnu - až na to, že oni tam s námi neskončí.