

Naplánovali si výlet do Londýna, který je měl čekat další den, ale o hodinu později byl jeden z nich nalezen mrtvý v tratolišti krve. Je vůbec možné, aby svého nejlepšího přítele zabila drobná šestnáctiletá dívka, nebo se v žilinském bytě skutečně pohyboval někdo jiný?
Bylo pár minut před třičtvrtě na čtyři a do centra krizové linky se dovolala mladičká Judita. Zněla rozrušeně a popisovala, že se do jejich bytu dostal muž, domnělý odpočtář elektřiny, který zaútočil na jejího kamaráda Tomáše a pobodal ho. Tomáš byl teď celý bílý, od krve a nedýchal.

Krizová pracovnice okamžitě zalarmovala záchranné složky a dívku instruovala, aby chlapci provedla masáž srdce. Rozrušená Judita se sice snažila, ale její dlaně, pořezané až na kost, jí to úplně neumožňovaly.
Ačkoliv Judita podala vysvětlení a útočníka popsala, stala se brzy po incidentu jedinou podezřelou. Bylo to přeci jasné, v bytě byli sami, kdo jiný by to mohl být? Ale opravdu by drobná 16 letá dívka dokázala ubodat svého kamaráda, vášnivého sportovce?
Když do bytu na žilinském sídlišti dorazily záchranné složky, vypadalo to tam spíše jako na jatkách, než, že se zde odehrálo poklidné přátelské setkání. Tomáš měl v těle 51 bodno-řezných ran. Podle pozdější expertizy to vypadalo, že útok musel spáchat někdo pod vlivem anebo pohlcen silnými emocemi.

Judita neúnavně opakovala příběh o muži v montérkách, který se sice představil jako elektrikář, ale o elektřinu se nezajímal. Na místo toho zaútočil na Tomáše. A Judita, která se přítele snažila bránit, také utrpěla zranění na rukou, jejichž vlivem omdlela. Ačkoliv se na kamerových záznamech zajištěných v okolí domu skutečně pohyboval cizí muž odpovídající dívčině popisu, v bytě nebylo nalezeno žádné cizí DNA a policie se tímto mužem nezabývala.
Něco mnohem děsivějšího se ale skrývalo v Juditině komodě. Dva nože, z nichž jeden byl označen za vražednou zbraň. Proč by domnělý útočník schovával vražedné zbraně přímo na místě činu, místo toho aby s nimi utekl? Nože navíc pocházely přímo z domova Juditiny rodiny.
To, co Juditu nakonec definitivně usvědčilo, byl její fitness náramek. Data z něj přesně zmapovala Juditin pohyb i srdeční tep v kritických minutách. Podle soudu tyto záznamy jasně vyvrátily její příběh o boji s cizím mužem a potvrdily, že v době největšího útoku byla s Tomášem v předsíni sama. V době, kdy měla být v mdlobách totiž její náramek zaznamenal více než 200 kroků.

Zatímco se Judita ve vězení snaží pokračovat ve studiu a doufá, že se v budoucnu bude věnovat studiu medicíny, Tomášovy sny o studiu architektury a životě v Praze byly chladnokrevně rozcupovány. Jeho rodina cítí nespravedlnost. Zatímco jejich syn si už sny nesplní, jeho vražedkyně má pořád šanci na druhý život.
Celý tento případ je velmi komplikovaný a opředený nevyjasněnými událostmi. Všechno by se to sem nevlezlo, ale pokud tě zajímá víc, neváhej a pusť si celou epizodu Archivu zločinu, ve které vše rozebírám dopodrobna:
