Pokud se ve dvaceti cítíš ztraceně a v osmadvaceti pořád hledáš smysl života, je to naprosto normální. Podle nové studie náš mozek totiž dospívá až do dvaatřiceti!
Starší část naší redakce právě slaví u svých počítačů, protože studie z University of Cambridge nedávno přinesla skvělé zjištění. Úplně totiž mění pohled na to, kdy končí dospívání. Vědci sledovali skoro čtyři tisíce lidí od narození do devadesáti let a pomocí magnetické rezonance zkoumali, jak se v průběhu života mění propojení mozkových oblastí.
Zjistili, že mozek neprochází pozvolným růstem, ale několika „přestavbami“. Největší zlom nastává kolem devátého roku. Od té chvíle začíná dlouhé období, kdy se mozkové sítě zrychlují a učí se fungovat co nejefektivněji. A tahle přestavba nekončí v pubertě, ale až kolem dvaatřiceti let.
Mozek se v té době pořád mění, hledá nejlepší cesty, jak zpracovávat informace, a učí se rychle reagovat na nové situace. Je to období největší adaptability, ale také největší citlivosti.
Vědci uvádějí, že právě v těchto letech je nejvyšší riziko vzniku úzkostí, depresí a dalších duševních potíží.
Skutečná dospělost přichází podle studie až po dvaatřiceti. Mozek se uklidní, propojení se stabilizuje a změny jsou pomalejší a méně dramatické. Lidé bývají jistější v rozhodování, lépe zvládají stres a mají jasnější představu o tom, co chtějí. Vědci tomu říkají období stability. Neznamená to, že se přestaneme vyvíjet, ale už se nedějí tak velké skoky jako předtím.
Kdo se také už nemůže dočkat?
Tohle zjištění je v praxi dost uklidňující. Pokud máš pocit, že ve dvaceti nebo pětadvaceti nejsi tam, kde chceš být, zastav a nadechni se. Prostě se jen stále vyvíjíš. Na všechno máš čas.