Připravily jsme si pro tebe sérii článků o sexu a o všem, co je s ním spojené.
Jedním z nejčastějších komplexů, co se týče vzhledu, je komplex z prsou. Ať už je to proto, že má každé jinou velikost, že mají bradavky jinou barvu, že jsou malé, příliš velké, nebo cokoliv jiného.
To, jak vnímá člověk prsa, ovlivňuje téměř každou část jeho života. Umí to totiž intenzivně zamávat s psychikou. Prsa se navíc v průběhu života neustále mění, což k tomu jen přispívá. Od puberty, periody, mateřství až po stárnutí – prsa v každé z těchto životních etap vypadají naprosto odlišně.
Společnost je prsy posedlá, ráda říká a určuje, jak by měla vypadat, aby byla dokonalá. K tomu přispívají sociální sítě i porno, kde jsou prsa vyobrazena v „ideálech“, které jsou v reálném světě nedosažitelné. My se pak na tyto ideály upínáme a začínáme nad prsy přemýšlet ve společenských vzorcích, sami sebe podle nich soudíme a často se těmto ideálům snažíme vyrovnat. Proč to tak vlastně je?
Prsa jsou naprosto individuální, stejně jako všechny ostatní části těla. Jejich vzhled nemůžeme ovlivnit, pokud nebereme v potaz chirurgické zákroky. V posledních letech se společnost začala více zaměřovat na přirozenost, od úprav nedokonalostí se ustupuje nejen v reálném životě, ale i na sociálních sítích. To ale neznamená, že před sebou nemáme ještě dlouhou cestu. Prsa jsou stále vnímána jako nutná součást ženství, i nadále jsou sexualizována, což jen vyvíjí další tlak.
Prsa se v průběhu života nutně mění a spolu s tím se proměňuje i to, jak na ně nahlížíme. Je ale třeba si uvědomit, že lidské tělo se mění v každém životním období a že to je naprosto přirozené. Když má člověk před menstruací, prsa se zpravidla zvětší a jsou citlivější. Když je někdo těhotný, už jen z podstaty mateřství se s prsy děje to samé. Když člověk stárne, spolu s celým jeho tělem se proměňují právě i prsa.
Každý/každá z nás má krásná prsa. Nezáleží na tom, jestli jsou malá, velká, rozdílná nebo různě barevná. Nezáleží ani na tom, jak vystouplé bradavky máme. Naše existence není definována prsy. Existuje spousta lidí, kteří prsa nemají. Může se jednat o lidi po mastektomii nebo třeba o transgender ženy. Existuje i spousta mužů, kteří prsa mají, a není na tom nic špatného. Naše společnost má tendence spojovat prsa s feminitou a sexualizovat je. Prsa ale nejsou jediným znakem ženství a nejsou znakem pouze ženství.
Mít rád/a své tělo je nepolevující práce, která nás doprovází od dětství až po stáří. Častokrát se necítíme dostatečně krásní a neustále se porovnáváme s ostatními. Je opravdu unavující takhle žít a není vůbec jednoduché se z takového kolotoče vymanit. Jakmile to ale zvládneme a přijmeme, jací jsme, oprostíme se od společenských konvencí, začneme se mít opravdově rádi a nepopsatelně se nám uleví. I proto bychom jako společnost měli usilovat o to, aby vzhled nebyl předmětem diskuze, aby se zevnějšek přestal soudit a aby si každý našel tu správnou cestu k sobě samému.