Přihlášení se k heyfomo
Scrollování a nakupování není hobby: get a real one
Někdo se tě zeptá, co děláš ve volném čase, a ty marně lovíš v paměti něco jiného, než „chodím na matchu“ a „scrolluju Vinted“. Možná ti prostě chybí skutečný koníček. Not to kill the vibe, ale právě to může být důvod, proč se často cítíš unaveně a znuděně.
We all have been there. Povyšovat se nad někým stylem „já mám koníček a ty se oddáváš konzumerismu,“ není pointa a vím, že je to past, do které je v téhle éře pozdního kapitalismu snadné spadnout.
V poslední době to ale řeší čím dál víc lidí. Snažíme se regulovat návyky, které jen zatěžují náš nervový systém. Nejčastěji jde o bezmyšlenkovité scrollování a ten nepříjemný pocit, že nemáme kontrolu nad vlastním životem.
Hledáme jedno: dopamin
Ten se ti sice vyplaví i při nakupování, ale v jiné rovině. Je to jako energetický drink: rychle tě nabudí, ale nadšení brzy vyprchá a často za sebou nechá jen méně peněz na účtu a pocit, že potřebuješ ještě něco, abys byl*a kompletní.
Při skutečném hobby, kdy něco tvoříš, zlepšuješ se nebo se učíš novým věcem dopamin přijde taky. Rozdíl je v tom, že tady se často váže na pocit růstu a dlouhodobé spokojenosti.
Když ti něco takového v životě chybí, mozek si dopamin vyžádá jinak. Impulzivními nákupy, přejídáním nebo scrollováním TikTokem. Krátkodobě se cítíš líp, ale nevede to k pocitu seberealizace.
Bohužel, chodit na kafe není hobby
Ani na brunch. Ani nakupování, a to ani lov vintage pokladů na Vintedu pomocí niche vyhledávacích hesel, na které jsi hrozně pyšný*á. Tyhle věci můžou být skvělý social time s kámošstvem, ale neposkytují ti vnitřní uspokojení jako třeba to, že se naučíš něco nového.
U opravdového koníčku máš radost i z malých úspěchů: uběhneš o kilometr víc, konečně dočteš knihu nebo po týdnech experimentů upečeš dokonalý kváskový chleba. Tyhle mikroúspěchy dělají tvůj život barevnější a odolnější vůči nudě. A to je ta pointa!
Let’s blame TikTok again
Vysoký screen time znamená větší chuť nakupovat. Když máš hobby, přirozeně trávíš méně času online, takže ti unikne polovina reklam, které by tě jinak nalákaly na něco, co nepotřebuješ.
Na Redditu jsem narazila na vlákno, kde autorka popisuje, jak se jí po covidu zhoršily nákupní návyky a online nakupování si začala omlouvat jako „hobby“. Až později si uvědomila, že jí to bere místo ve skříni, čas i mentální prostor a že scrollování e-shopů po práci možná není ten druh odpočinku, který opravdu potřebuje. Kolik z vás se v tom vidí?
Proč se vyplatí mít hobby:
- snižuje stres
- zvyšuje sebevědomí
- dává ti pocit smysluplnosti
- spojuje tě s lidmi, kteří mají podobné zájmy (tvoříš komunitu!)
- učí tě novým dovednostem
- přináší hmatatelné výsledky
Čtení, malování, keramika, běhání, pečení, fermentování, šití, procházky v přírodě, hraní na hudební nástroj, tanec nebo i něco úplně niche. Hlavně, aby to nevyžadovalo neustálé utrácení, nebylo čistě online a aspoň trochu kultivovalo tvoje dovednosti i život.
Nakupování je fajn. Všichni scrollujeme, někdo víc, někdo míň. Ale pokud jsou to jediné „aktivity“, na které si dokážeš vzpomenout, možná je čas udělat malou inventuru věcí, co tě baví a pustit se do něčeho nového. Co by to mohlo být právě pro tebe?