Třetím rokem žije v Laponsku, má šest huskyů, stará se o dalších 130 a žije si svůj sen. Marsellus Skyba mě během rozhovoru nechal nahlédnout do jeho neobvyklé každodenní reality na severu.
Proč ses rozhodl zrovna pro Laponsko?
Chcel som zažiť naozajstnú zimu a skutočný sneh. A myslím si, že v Európe už je to možné iba v Laponsku, pretože ani v Rakúsku, ani vo Švajčiarsku, v lyžiarskych strediskách, už nikde nesneží a bude to len horšie.
Když zmiňuješ pravou zimu, kolik stupňů je běžně v Laponsku?
Minulý rok sme mali aj mínus 50. To už je extrém aj pre túto oblasť, ale mínus 30, 35 sú bežné dni.
Se snoubenkou Emmou máte dohromady šest psů. Líbilo se mi, jak jsi na Instagramu zmínil, že jste vaše Husky dovedli domů. Ne každý by byl pro pejsky schopný takovou oběť udělat.
Absolútne sa neobetujem pre nich, ja s nimi chcem proste byť. Ja by som s nimi bol či musím, alebo nemusím. A veľa ľudí sa ma pýta, ako to psy zvládali, ale oni nič ani zvládať nemuseli. Oni zapadli hneď prvý deň, ako sme sem prišli.
Jací jsou Sibiřští husky?
Sibiřské husky sú veľmi húževnatí psi. Ten pes nie je pre každého. Mal som troch sibírskych haskíkov v byte a ľudia, keď to počuli, sa chytali za hlavu. Lenže tí ľudia nevedeli, že nie je dôležité, kde máš psa, ale čo si ochotný pre neho urobiť. My sme boli celé dni nonstop niekde vonku. Nás sa ľudia pýtali, ako často chodíme venčiť, a ja im hovorím: opýtajte sa ma, ako často chodíme domov. Ten pes, keď je s tebou a ty si šťastný, bude aj on šťastný, ale musíš sa mu jednoducho venovať. Tí psi sú pracovné psy, ale nie sú to domáci maznáčikovia a nemali by žiť sami. Husky je najviac svorkový pes na svete a musí mať, alebo by mal mať aspoň jedného psa pri sebe. Ale ja som začínal len s jedným a bol som pre neho tá svorka, že sme boli proste stále spolu.
Jak bys popsal svoji práci?
Je to životný štýl, nie práca. Pracovať môžeš v kancelárii, v pekárni, na stavbe, atď., ale toto nie je práca, toto je životný štýl. Neviem si predstaviť ľudí, ktorí by sem prišli a chceli vyskúšať robiť s psami. Umreli by do dvoch týždňov. Toto musíš opravdu chcieť robiť.
Jak teda vypadá tvůj běžný den?
Je to nonstop starostlivosť o psov, čistenie klietok, príprava jedla, staranie sa o šteniatka, česanie, stavanie búdok, zatepľovanie búdok, stavanie nových kotercov, opravovanie starých kotercov, tréning, snežné skútre okolo toho. Všetko, všetko, všetko. Niekedy ideme s psami na veterinu a veterinárka, keď nemá asistentku, tak ja držím črevá psovi, kým ich ona operuje, a tak je to proste so všetkým, čo sa týka psov. Dáva mi oveľa väčší zmysel zbierať výkaly po týchto psoch, ako všetky moje doterajšie zamestnania, ktoré som robil.
O kolik psů se staráš?
130 ich tu teraz je. Husky sú pracovné psy a každý pracovný pes by mal pracovať. Práca znamená, že niečo ťahajú. A my sprostredkovávame zážitky so psami pre turistov. Prídeš sem, ukážeme ti psy, ukážeme, ako sa obliekajú do postrojov, vezmeme ťa na sane, potom môžeš vyraziť na výlet, vrátiť sa späť do kempu, atď.
Kdyby někdo chtěl něco takového zažít, jak vás může kontaktovat?
Naša firma bohužiaľ pracuje iba s UK klientelou.
A proč si myslíš, že máš k psům tak silný vztah? Myslím si, že to je docela vzácný, že ne každý to takhle má a ne každý to chápe.
Oni zo mňa urobili človeka, akým som teraz. Preto máme spolu blízko. Mám s nimi založený vzťah na vzájomnom rešpekte.
Příroda v Laponsku musí být kouzelná, jaké období je tam podle tebe nejhezčí?
Zima a polárna noc určite sú najkrajšie obdobia.
Jak moc je tou zimou ovlivněná vaše každodenní realita?
Vlastne každá každodenná činnosť. Ale väčšina ľudí si myslí, že to je niečo strašné a že sa to nedá vydržať. Ja osobne si neviem predstaviť, že by som pracoval ako čašník niekde v Grécku pri mori. My už spíme s otvoreným oknom a budíme sa pri 3-4 stupňoch.
Co jsou podle tebe tři plusy a tři mínusy života v Laponsku?
Iba jeden mínus sú tu komáre, ktorých je tu tisíce a tisíce, lebo tu je proste strašne veľa snehu a ten sneh sa nestihne vsiaknuť do zeme. Tým pádom, keď sa roztopí, všade sú močiare, jazerá, všade je voda.
Mne vyhovuje všetko, aj to, že sme ďaleko od civilizácie, aj to, že tu nikto nežije, aj to, že tu nie sú žiadne diskotéky, bary, reštaurácie. Mne nič z toho absolútne nechýba. Vôbec niečo také nepovažujem za mínus. Možno, keby dnes mal rodinu a musel by som dieťa nosiť do školy, tak by mi to začalo možno vadiť, ale to je ešte ďaleká budúcnosť a určite nechcem žiť navždy v Laponsku, takže... Mínusy žiadne momentálne.
Chceš se i v budoucnu starat o pejsky?
Psi budú v mojom živote už navždy. Či sa budem stále starať o takých psov ako 130 psov a snežné saně, to neviem. Možno budem mať niečo vlastné. Budem mať napríklad 20 psov a budem robiť štvordňové expedície pre niekoho. Neviem, ale psy budú vždy v mojom živote. Či budem mať jedného, alebo dvadsať.
Kde můžou čtenáři sledovat tvůj příběh?
Máme s Emmou YouTube kanál, ale nie som nejaký pravidelný vloger. Skôr by som si to robil pre nás na pamiatku, že keď si tie videá pozriem o desať rokov, budem mať peknú spomienku, pretože keď som bol malý, všetko som natáčal na videokazety a potom sme si to púšťali, takže toto je len modernejšie.
Můžou tě sledovat i na sítích?
Môžu, hej: @skybaem. Máme teraz so snúbenicou Emmou (@emmabilgin) niečo v pláne, povedal bych ti o tom, ale nehovorím hop, kým sa to nepreskočí, lebo toto bude veľká vec a keď sa to podarí, začne sa mi plniť sen.