Ročně se v Česku vyhodí 3780 tun hotových jídel! S řešením problému můžeš pomoct i ty

Proč se o plýtvání jídlem musíme zajímat?

Kdybychom vyhozené nebo znehodnocené potraviny zachránili, nasytily by se jimi zhruba tři miliardy lidí. 
V Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kg vyhozeného jídla za rok. Z toho více než polovinu vyhodí domácnosti.
V EU ročně ztratíme či vyhodíme potraviny v hodnotě 149 miliard eur. To je třikrát více než rozpočet České republiky na jeden rok.
Podle odhadů Sociologického ústavu AV ČR by mohla typická česká domácnost ušetřit 8 000 Kč ročně, kdyby omezila plýtvání jídlem.
21–37 % globálních emisí skleníkových plynů má na svědomí produkce potravin.

👉Tohle můžeme společnými silami změnit.

Organizace Zachraň jídlo usiluje o systémové změny v darování jídla, pořádá informační kampaně, happeningy a vzdělává ve firmách. Ve zkratce chce omezit plýtvání jídlem, což se jí daří i díky výše zmíněné kampani Zachraň oběd, kterou najdeš také na nové platformě od T-Mobile – What We Value.

Platforma pomáhá generaci Z při řešení společenských problémů a ty nejlepší přihlášené projekty mají šanci získat podporu v hodnotě až 35 tisíc euro od Deutsche Telekom, anebo 100 tisíc od českého T-Mobilu.

A jak projekt Zachraň oběd funguje v praxi?👀

🧡 Organizace propojuje gastro provozy, řidiče a charitativní organizace.

🧡 Nezávadné jídlo, jež zbyde na konci výdejní doby v gastro podniku, se nevyhodí, ale putuje do charitativní organizace, která potřebuje potravinovou pomoc.

🧡 Přeprava je možná díky společnostem DoDo a REkrabička. DoDo zajišťuje přepravu zbylých jídel z domluvených jídelen do charitativních organizací. REkrabička umožňuje jídlo převážet v krabičkách, které organizace může použít až 400x. Celý proces je tak udržitelný.

🧡 Zachraň jídlo ve spolupráci s Česko.Digital připravuje nový projektový web a vyvíjí aplikaci, která přímo propojí všechny zúčastněné aktéry. Díky tomu bude celý proces jednodušší a rychlejší.

🧡 Bonus na závěr: V budoucnu by si jídlo mohli vyzvednou i ti, pro které je teplé jídlo luxusem. Patří mezi ně sociálně slabší rodiny, ukrajinští váleční uprchlíci i lidé bez domova.

Pokud tě projekt zaujal, můžeš ho podpořit likem na webu What We Value. A jestli tě zajímá víc, přečti si krátký rozhovor se samotnou organizací!❤️‍🩹

Co je cílem vašeho projektu?

Už od roku 2013 je cílem Zachraň jídlo zvýšit povědomí o plýtvání jídlem a vytvářet způsoby, jak ho omezit. Zabýváme se jak individuálními spotřebiteli, tak gastro podniky a supermarkety, ale i legislativou.

Co považujete za největší úspěch v rámci vaší organizace?

Za největší úspěchy považujeme ty na úrovni legislativy, která je často strnulá a nepřehledná. Podařilo se nám přesvědčit velké prodejce potravin, aby do prodeje pustily i tzv. křivou zeleninu, která není vizuálně nejpřitažlivější, ale na kvalitě jí nic nechybí. Mezi další patří, že i díky nám jsou dnes supermarkety nad 400 m2 povinny darovat zbylé jídlo do potravinových bank. Aktuálně nám dělá největší radost rostoucí zájem o naše téma. Ten roste i kvůli dopadům války na Ukrajině, rostoucí inflaci a environmentálním změnám.

Na co byste využili peněžní odměnu?

Za odměnu bychom pravděpodobně vylepšili naši kancelář. Pořídili bychom počítače a monitory, díky kterým bychom mohli Zachraň jídlo posunout zase o krok dál. 

Proč by se generace Z měla věnovat dobrovolnictví?

Generace Z je zkrátka ta, které spadlo na ramena vše, co ty předchozí oddalovaly. Především je to klimatická změna, jejíž dopady cítíme již dnes (a plýtvání jídlem s ní úzce souvisí), ale i další. Je to generace, která musí promyslet status quo. Zároveň je velmi empatická a vzdělaná, tudíž má skvělé předpoklady pro pomoc ostatním. Mimo jiné nám dobrovolničení může zvýšit kvalitu života a dát mu v této rychlé době aditivní smysl. 

Proč jste se přihlásili do What We Value?

Protože máme radost pokaždé, když se dává víc prostoru novým projektům a mladým lidem. Dělá nám radost, že se můžeme objevit na jedné lodi s dalšími skvělými projekty. Pokud by se nám podařilo dosáhnout na odměnu, krom šíření našeho projektu bychom ho mohli posunout na další úroveň a nalákat k nám více „záchranářů“.