Posílám virtuální pusu na čelo a malý psaní o tom, že svět sice poslední dobou stojí za houby, ale ty tu pořád jsi, každej den se snažíš and that's enough. Pokud potřebuješ na chvíli vypnout a připomenout si, že nejsi robot, tak čti dál.
Otevřeš oči a první, co vidíš, je notifikace o další krizi. Další zprávy o válce, utrpení ve světě... ale i o tom, že nestíháš, že bys měl*a být výkonnější a štíhlejší. A tak každý ráno vstáváš do práce nebo do školy s tím, že dnes se budeš zase snažit být svojí nejlepší verzí. Na kterou ale nemáš vždycky energii nebo peníze.
Já si tohle poslední dobou uvědomuju hodně často a myslím, že potřebujeme konzumovat víc pozitivních zpráv. A taky začít u sebe. Takže:
Pokud si myslíš, že toho neděláš dost, zkus se zamyslet nad svým předešlým týdnem. Určitě najdeš alespoň jednu věc, která stála za to. Říká se tomu reframing, což funguje nějak takhle: mám pocit, že nic nedělám → ale když se podívám zpětně, uvědomím si, že to není pravda.
Jak to vím? Protože čteš tenhle článek. A ne, není to prokrastinace, prostě se dokážeš na chvíli zastavit a pustit si do hlavy něco, co ti možná udělá dobře. Takže chválím.
Kolikrát ses už zvedl*a z něčeho, o čem jsi si myslel*a, že tě úplně položí? Možná jsi silnější, než si o sobě myslíš a ken na to občas zapomínáš.
Možná o sobě nahlas neříkáš, co všechno zvládáš, protože si to nedokážeš uvědomit. Často v tom můžou být i venkovní faktory, že se nám zrovna nedaří, nikdo nás dlouho nepochválil... ale i malý úspěchy jsou úspěchy. Takže ti to teď říkám já a doufám, že to v tobě alespoň trochu zarezonovalo.