Přihlášení se k heyfomo
Rekordní počty Američanů*Američanek opouští USA. Proč? Je americký sen mrtvý?
Minulý rok Ameriku poprvé opustilo více lidí, než kolik se jich do země přistěhovalo. Proč se to děje?
NEJEN EVROPSKÉ ZEMĚ ZAŽÍVAJÍ NÁPOR AMERICKÉ MIGRACE
Rekordní počty Američanů*Američanek opouští USA. A loni měla Amerika dokonce poprvé negativní číslo net migration, což v jednoduchosti znamená, že více lidí zemi opustilo, než do ní přišlo. Je to poprvé od dob prezidenta Eisenhowera, kdy se tato čísla začala trackovat.
Podle dat odešlo loni z Ameriky o 150 000 lidí víc, než do ní přišlo. Ti se tudíž přidali k odhadu 4 až 9 milionům Američanů*Američanek, kteří žijí v zahraničí. Psal o tom nedávno v článku Wall Street Journal.
Určitě jsem přemýšlela o tom, že bych žila v zahraničí. USA může působit hodně intenzivně - náklady na život, zdravotní péče a celkové tempo života někdy způsobují, že má člověk pocit, jakoby byl neustále v režimu přežívání. Hodně mě přitahují místa, kde život působí o něco pomalejší a vyváženější jako v Evropě. Neodstěhovala jsem se, ale je to něco, čemu bych byla do budoucna stále otevřená.
Nejčastěji je najdeš v Evropě (Portugalsko, Španělsko, Německo, Irsko, Nizozemí a další země), v sousedních zemích Mexiku a Kanadě nebo v hot spotech pro digitální nomády*nomádky jako je Bali, Thajsko a Kolumbie. Pokud potřebuješ příklady pro potvrzení těhhle tvrzení, tak třeba Portugalsko reportuje, že od pandemie covid-19 tu bydlí o 500 % více amerických občanů*občanek. V Irsku se tohle číslo zdvojnásobilo jen za rok z 5 000 na 10 000 v roce 2025.
PROČ ALE ODCHÁZEJÍ?
Nejčastější důvody? Cena prakticky všeho. Jak bydlení, tak hlavně zdravotní péče a edukace jsou v zahraničí pro Američany*Američanky levnější.
Tady plno lidí má motivaci odjet, ale průměrný Američan*Američanka, na to nemá ty prostředky. Já jsem v Anglii primárně kvůli tomu, že tam mám lepší pracovní podmínky v rámci mojí práci ve vědě. Ale plno lidí má samozřejmě finanční motivaci a motivaci toho, že je lepší ta společenská vybavenost. Do určitý míry to jsou taky třeba práva LGBT lidí, což nepociťuji tolik ve Washingtonu, kde jsem teď.
Amerika má také docela jasnou kulturu remote workers, kvůli které mnozí nemusí jen pracovat z jiného amerického státu, ale klidně i jiného kontinentu. Tam je tím pádem extrémní výhoda toho, že můžeš žít s americkým platem třeba v Evropě. Nestěhují se sem ale jen mladí lidé v produktivním věku, mnozí odcházejí z USA i na důchod, se kterým v zahraničí vystačí mnohem lépe. Nebo odcházejí studovat do Evropy na vysoké školy, aby se tak nezadlužili.
Kromě peněz je ale pro mnohé taky motivátorem kvalita života. Města, ve kterých se nemusíš pohybovat jen autem, lepší veřejná infrastruktura a hlavně bezpečné školy. Jen málokde hrozí, že se stanete obětí střelby na škole, tak jako v USA, kde se stalo 73 % všech masových střeleb mezi lety 1998 až 2019.
Pro mě hlavní motivace bylo poznat novou kulturu a zažít něco nového, ale do určité míry je to i pocit bezpečí, který je v Evropě trošku jiný. Cena věcí jako bydlení nebo zdravotní pojištění, to se naprosto nedá srovnat.
ALE NEMŮŽE ZA TO JEN TRUMP
Hodně lidí v tomhle připisuje své odchody samozřejmě i současnému politickému dění v Americe, kterým jsou stále více unavení a frustrovaní. Byli unavení z neustálých politických konfliktů a kulturních válek a velmi často je jako důvod zmiňovaná politická nestabilita a silné ideologické rozdělení v USA.
Není to pouze vina vlády Donalda Trumpa, ale je nutno říct, že tento trend v druhém období jeho vlády silně narostl. Někteří komentátoři*komentátorky tenhle trend nazvali „Donald Dash.“ Každopádně určitě neplatí, že by se stěhovali pouze demokratičtí voliči*voličky a primární motivací jsou náklady na život v USA.
EFEKT CÍTÍŠ I TY
Stejně jako u všech migračních vln má tahle i dopad na země, do kterých směřují. Hlavě v jižní Evropě v městech jako Barcelona nebo Lisabon se zvedají ceny nájmů, které jsou z části zapříčiněné přílivem amerických remote workers, nebo bohatších Američanů*Američanek, kteří tam dokonce skupují pozemky.
A konkrétně tato města taky trápí problematika gentrifikace, která je způsobená přísunem západních obyvatel. Lokální restaurace, školy ale i realitní kanceláře se musejí přizpůsobovat zahraniční klientele a život v Lisabonu a Barceloně tak nevypadá stejně jako dřív.
your film & tv guy