Přihlášení se k heyfomo
Recenze: Xo, Kitty se vrací do Soulu s druhou underwhelming sérií
Spin-off To All The Boys I've Loved Before má v druhé sérii pořád stejné problémy, přestože nachází svojí vlastní identitu.
Jedním z největších hitů Netflixu nejméně na poli romcoms bylo bez debat To All The Boys I've Loved Before z roku 2018. Z úspěšného filmu vznikla (už ne tak kvalitní a trochu zbytečná) trilogie a mladší ségra hlavní postavy Lary dostala nakonec vlastní seriálový spin-off, který se na Netflix vrátil nyní s 2. sérií.
Kitty se v něm „překvapivě“ vrací do Jižní Koreji, odkud pochází její zesnulá matka, a kde dále studuje na univerzitě. Seriál okamžitě zajíždí do starých kolejí vztahových trojúhelníků a kamarádství, které Kitty navázala, v čemž je dost podobný To All The Boys. A to nutně není kompliment. V první řadě se za mě o dost víc hledal, nyní tak nějak nachází, v čem je jiný a v čem umí stát sám o sobě.
A tím je sexuální identita Kitty, která má coming out jako bisexuálka, což její vztahové peripetie ještě znesnadňuje, ale je to refreshing pro děj. Bohužel tohle je asi jediná pozitivní věc, kterou pro své dobro Xo, Kitty má. Herečka Anna Cathcart je hlavním bonusem a samotným srdcem tohoto seriálu i nadále, ale mimo to se seriál vážně ztrácí ve svých vedlejších postavách, na kterých mi jako divákovi moc nezáleží a které dostávají zbytečně moc času.
V něčem je bohužel Xo, Kitty až moc jednoduchá a teenagerská, cílící pravděpodobně hlavně na fanoušky a fanynky k-popu a k-dramas, pro které to tenhle obsah přibližuje a amerikanizuje. Zároveň podobně jako Emily in Paris sleduje jinou kulturu z dost povrchního pohledu a asi to není seriál, kterému ještě v budoucnu dám šanci.