Přihlášení se k heyfomo
Recenze: Uglies aka „Hunger Games z Temu“
Při 2010s young adult novels craze se trošku zapomnělo na román Uglies. A mělo to tak zůstat. Proč?
Pamatuješ si, jak před 10 lety nebyla nouze o young adult filmové adaptace? Twilight, Hunger Games, Divergent, Mortal Instrument, you name it. Tahle obsese pominula, ale Netflix teď vyhrabal snad tu jedinou, na kterou se zapomnělo, a koupil práva na knížku z roku 2005, ve které jsou všichni „oškliví“ před 16. narozeninami, pak podstoupí operaci a jsou „krásní.“ No a díky tomu je na světě mír, ale tahle dystopie SAMOZŘEJMĚ skrývá „temné“ tajemství. Bleju...
Tenhle film je na hranici toho, abych si ještě užíval, jak moc špatnej je. Kdyby se nebral vážně, tak to může být fakt docela sranda, a kdyby šel v roce 2015 do kin, tak zboří návštěvnost, ale „kdyby jsou chyby“ a vyšel teďka na Netflixu a je to tragédie. Já upřímně nevím, jako dobrá nebo špatná je knižní předloha, ale Uglies jsou takový mix všech young adult dystopií, které ale mají čtvrtinový budget a scénář napsaný umělou inteligencí.
Joey King je v tom klasicky průměrná, ale po tom, co hrála v dalším tragickém Netflix filmu A Family Affair, si opravdu říkám, jestli jí po nominaci na Golden Globe nechodí lepší nabídky rolí, nebo proč sakra vzala tuhle roli? Má velký studentský dluh? Její výkon je však snad to jediné, co film drží od totálního odpadu, a to se ho hodně snaží pohřbít směšná záporačka v podání Laverne Cox.
Kromě hloupé zápletky a líně vystavěného světa, který se ještě k tomu spoléhá na fakt špatné CGI, je to prostě přehlídka toho nejhoršího, co streamovací platformy jsou schopny vyplodit, ale Netflix bude asi spokojený a vyplní to díru na jeden víkend pro mladé diváky a divačky.