
Zdroj: Propagační materiál NetlixHurikán, žraloci, těhotná žena, teenagerka a tři děti. Jak tohle dopadne?
Survival filmy, ať už áčkovější nebo béčkovější, byly dominantou hlavně 2000s. Možná šlo o trend, který v tu dobu znovu probudilo Cast Away s Tomem Hanksem, ale od té doby jsme viděli hollywoodské herce a herečky bojovat skoro proti všemu: přírodním živlům, zvířatům i kombinacím, jako třeba v céčkovém Sharknadu, kde žraloci létají a útočí uvnitř tornáda.
Nový zajímavý, ale celkem realistický, přírůstek do žánru přidal v posledních týdnech Netflix s dramatem Thrash, ve kterém malé přímořské městečko zaplaví hurikán. Do ulic města, kde se neustále zvedá hladina, tak zavítají i tygří žraloci, kteří si hodlají smlsnout na lapeném obyvatelstvu. Těmi jsou mladá těhotná žena v autě, řidič náklaďáku, adoptivní rodiče a jejich tři děti a rebelská teenagerka, která odmítá opustit domov.
Je to film, který má svižnou stopáž 86 minut a rovnou tě hází do centra katastrofy, což je na něm fajn. Není tu čas ztrácet čas, jdeme rovnou do zvedající se hladiny a to je u tohoto filmu důležité, aby mohl být jen chuťovka na večer, kterou si dáš na gauči.
První plusové body jsou pro mě provedení. I pokud se podíváš na behind the scenes, tak uvidíš, že většinu opravdu dělali na reálných setech v hlubokém bazénu a herci i herečky si fakt vytrpěli. To filmu dává realističnost a určitým způsobem uvěřitelně působí i většina interakcí postav se žraloky. Není to jako drama The Shallows s Blake Lively, kde jde o velký show down člověk vs. zvíře. Tady na žraloky většinou postavy vyzrají chytrostí a různými pastmi, spíš než čistou silou, a působí to ve finále lépe.

Filmu ale na klasický survival příběh chybí nějaká silná postava, co umí nakopat zadek. Všichni jsou děti, teenageři nebo těhotné, takže jasně fandíš jim a chceš, aby přežili. Ale nikdo z nich nemá úplně kick-ass náboj, aby ze situace ostatní dostal a zachránil se. Scenáristicky taky vlastně nechápu, proč sledujeme dvě skupiny survivors, které se nikdy nepotkají. Celou dobu čekáš na to, kdy se tihle přeživší potkají a vzájemně si pomůžou, ale když se tohle nakonec nestane, je to trošku zklamání a finálový happy end tak prostě nedává divákovi*divačce tolik emocí, jako by mohl.
Thrash je přiznané béčko, nehraje si na to, že by byl něčím víc než zábavným žraločím filmem, ale zná svoje kvality a opírá se do nich. Kromě toho, že celou dobu vypadá uvěřitelně, včetně CGI žraloků, se taky dost dobře opírá o herecké výkony. Phoebe Dynevor z Bridgerton dobře hraje utrápenou ale rozhodnou mladou matku, která brzy porodí své dítě a určitě z něj nehodlá udělat krmivo pro žraloky. A vedle ní se drží i Whitney Peak, která byla rebootovanou Gossip Girl.

Výkony dětských herců a hereček v druhé skupině survivors pak trošku zaostávají a opět je to škoda narativy, která tu byla zvolená a zbytečně se tříští na více postav.
Je to film, který by možná benefitoval z lepšího scenáristy či scenáristky, kteří napíšou vytříbenější dialogy a možná eliminují některá rozhodnutí postav, která jsou opravdu pochybná. Celkově se tenhle film ale pro fanoušky a fanynky žánru určitě stane vítaným streamingovým překvapením, které by v roce 2000 třeba i naplnilo kina.

your film & tv guy