Recenze: Running Point - basketový Ted Lasso v pantsuitu

Okay, not gonna lie, tenhle seriál trošku působí, jako by se Netflix podíval na mega úspěšný seriál Ted Lasso od Apple TV+, a hodil ho do svých barev. Tím neříkám, že je to špatný seriál, ale inspirace je přinejmenším patrná... Ted Lasso sleduje Jasona Sudeikise jako trenéra amerického fotbalu, který letí do Anglie trénovat neúspěšný britský fotbalový klub.

Kate Hudson v Running Point hraje nečekanou dědičku ne moc úspěšného basketbalového týmu, který přebere poté, co její bratr a předchozí vedoucí týmu ztratí respekt. Ve svém pantsuitu tak kráčí do primárně mužského světa, kde ji nejeden muž podceňuje.

Running Point je vlastně takový perfektní algoritmový výplod, který kombinuje humor Teda Lassa, dysfunkční rodinu a drama Succession, ale zjednodušuje je ve stylu (ne)náročnosti Emily in Paris. Asi tak.

Nemůžu říct, že by seriál objevoval nějak závratně nový humor, ale od hlášek přes fyzickou komedii až po situační humor to vlastně tak nějak funguje. Rozhodně mu sedí rychlý progres děje a plejáda barvitých a hlasitých postav napasovaných do 20 minut. Přestože to není ta nejvíce inovativní věc ever, je to pořád fun série.

Kate Hudson, která hraje hlavní postavu Isly Fisher, určitě není někdo, koho mám zapsaného jako dobrou herečku, ale tady mě vlastně mile překvapila. Její Isla není moc složitá postava na zahrání a herečce je možná i osobně podobná. Kate každopádně umí tuhle drsnou CEO hrát dostatečně dobře a sympaticky, možná hlavně díky tomu, že má zásadní morální kompas, který chybí většině jejího okolí. Její vztah s Brendou Song je určitě lepší částí seriálu.

Co podle mě v seriálu zatím moc nefunguje je spíše dlouhodobé budování dějových linek, hlavně těch dramatických. Fungují odlehčené krátké dějové odbočky, ale ne celý dějový oblouk, který by je měl překlenout a to působí jako zásadní problém, který by Running Point měl opravit do 2. řady.

I tak je to moc fajn oddechovka k popracovním večerům.

HODNOCENÍ: 5/10