Vaše oblíbená indicko-americká středoškolačka se loučí ve 4. sérii netflixovského Never Have I Ever. Chybí mu emoční hloubka předchozích řad, ale servíruje uspokojivý konec.
Od roku 2020 nás bavila chaotická a ambiciózní teenagerka Devi Vishwakumar svými středoškolskými problémy a prvními láskami. Nyní její dobrodružství z mysli tvůrkyně Mindy Kaling končí a poslední řada je v mnohém dost jiná, ač si zanechává své core values, jako je funkční ansámbl postav, sympatičtí herci a chytré dialogy s nenuceným vtipem.
Velkým mínusem Never Have I Ever je, že finále poslední řady se dá předvídat od samého začátku. Jako divák znalý Devi tak nějak víš, kde a s kým končí. A celkově čtvrtá řada působí spíše jako epilog než další samostatná funkční řada. Na začátku se tohle scenáristé snaží rozbít novým bad boy love interest, který ale samozřejmě dlouho nevydrží. Není nic špatně na tom, že se déle běžící seriál s milostným trojúhelníkem ubírá ke svému očekávanému konci, ale Mindy Kaling tu splétá happy endy VŠECH postav v posledních minutách lehce na sílu.
Zároveň oproti předchozím sériím, které pro mě v pohodě byly 7/10, tady chybí nějaká hloubka příběhu. A to tím, že Devi se už zřejmě kompletně vyrovnala se smrtí svého otce a urovnala vztah se svojí komplikovanou matkou. Bez těchto dějových konfliktů se však Never Have I Ever chtě nechtě shazuje na trošku nižší příčku.
Jako fanouška tě finále určitě potěší a neurazí, je natočené a koncipované jako jasný fan service se snahou replikovat vše, co fungovalo. Jen je škoda, že předchozí řady tu poslední dost snadno zastíní. Devi se mohla rozloučit trošku lépe.